Alberto Vojtěch Frič
Hadí ostrov

1967 | Státní nakladatelství dětské knihy, n.p.

Dobrodružný a cestopisný příběh z třetí Fričovy cesty do Jižní Ameriky - do Brazílie. Vzpomínky na obyvatele jihobrazilské rybářské vesnice, kterým byl dobrým rádcem a přítelem. Mnozí z nich se stali jeho oddanými ochránci a pomocníky při průzkumu Hadího ostrova. Kniha pravdivých, dobrodružných vyprávění o životě prost…ých "lidí divočiny" je posledním Fričovým dílem, psaným pro mládež.
Na konci sešitu je na pokračování román - „Jaroslav Foglar - Chata v jezerní kotlině” - 3. část Dobrodružný a cestopisný příběh z třetí Fričovy cesty do Jižní Ameriky - do Brazílie. Vzpomínky na obyvatele jihobrazilské rybářské vesnice, kterým byl dobrým rádcem a přítelem. Mnozí z nich se stali …jeho oddanými ochránci a pomocníky při průzkumu Hadího ostrova. Kniha pravdivých, dobrodružných vyprávění o životě prostých "lidí divočiny" je posledním Fričovým dílem, psaným pro mládež.
Na konci sešitu je na pokračování román - „Jaroslav Foglar - Chata v jezerní kotlině” - 3. část

Stav

Dobrý

oděrky na obálce

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	72 , a 17-23
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Burian
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Karavana
Vydání:	3. vydání (v SNDK 2.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2024 9:1
Číslo položky:	830390

O autorovi

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič byl český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf a spisovatel. Jihoameričtí indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú , v Evropě byl znám též jako Lovec kaktusů. Frič se narodil jako druhý syn v rodině právníka a náměstka pražského primátora Vojtěcha Friče a jeho manželky Rosalie rozené Švagrovské . Byl pokřtěn po otci Vojtěch, jméno Alberto si zvolil jako španělskou variantu svého jména, aby se od otce odlišil. Již od mládí projevoval výjimečné nadání v přírodovědných oborech, které ho zajímaly. Jako malý kluk přinesl domů kaktus Echinopsis eyriesii, původně jen jako rekvizitu pro pomstu na strážníkovi, který ho vždycky šacoval, zda nepřenáší vejce bez zaplacení patřičných poplatků. Nahmatat pichlavý kaktus byla pro strážníka velmi bolestivá zkušenost a kaktus tak splnil svůj účel; byl potom postaven na okno a dlouhou dobu ponecháván bez povšimnutí. Posléze však vykvetl a to upoutalo Fričovu pozornost. Sám o tom později napsal: „Z tak neforemné, nevzhledné rostliny, která mohla mít pro mne význam jenom potud, pokud sloužila mi za nástroj odplaty, vyvinovala se krása, jakou jsem dosud nepoznal…“ Nově objevený svět rostlin Friče nadchnul. V 15 letech již byl považován za jednoho z největších znalců kaktusů ve střední Evropě a odborníci evropského formátu mu zasílali žádosti o konzultace při jejich určování a zvali jej na vědecké konference. Studia na technice nedokončil. Mimo rozsáhlých znalostí o kaktusech samozřejmě sbíral také kaktusy samotné, v roce 1899 však celá jeho kolekce pomrzla. Frič se poté rozhodl založit novou, z kaktusů, které si sám sesbírá. Jako osmnáctiletý dostal první povolení k zahraniční cestě. V letech 1901–1929 podnikl 7 cest do Jižní Ameriky a jednu do Severní, kde se soustředil jednak na sběr kaktusů, jednak objevování nových končin a sběr etnografických materiálů o divoce žijících indiánských kmenech. Na svých cestách pořizoval botan...

Více od autora