Marija Jurić Zagorka
Gričská čarodejnica : Dvorná kamarila - 4. svazek

1992 | Nakladatelství Smena

Dej sa odohráva na viedenskom cisárskom dvore, autorka opisuje verejný aj súkromný život Márie Terézie a jej syna Jozefa a nechýba tu ani manželský pár Siniša a Nera...
Romantický príbeh, písaný na základe autentických dokumentov a svedectiev pamätníkov o hrôzach jezuitských procesov s údajnými čarodejnicami. Dej sa odohráva na viedenskom cisárskom dvore, autorka opisuje verejný aj súkromný život Márie Terézie a jej syna Jozefa a nechýba tu ani manželský pár Siniša a Nera...
Romantický príbeh, písaný na… základe autentických dokumentov a svedectiev pamätníkov o hrôzach jezuitských procesov s údajnými čarodejnicami.

Součástí souboru:

Gričská čarodejnica 1991 (4sv., 419 + 528 + 505 + 573, 3. vyd.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, zašlá ořízka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, zašlá ořízka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	573
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	802210230X
ISBN:	9788022102308
Překladatel:	Michal Nadubinský
Edice:	Gričská čarodejnica
Vydání:	Vydání třetí
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	2. 4. 2026 10:40
Číslo položky:	1685670

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora