Knihy
Poezie
Zahraniční poezie
Adam Mickiewicz
Gražina a jiné básně

Adam Mickiewicz
Gražina a jiné básně

1911 | Nakladatelství J. Otto

Děj se odehrává ve 14. století na Litvě. Báseň opěvuje hrdinnou Gražinu, ženu knížete Litavora, který se chtěl spojit s nenáviděnými Křížáky proti svému vládci Vitoldovi, který mu neprávem zabral pozemky. Křižáci přijíždějí v noci, když Litavor spí. Vlastenka Gražina je jménem manžela odmítne. Tuto urážku Křížáci nes…trpí a zaútočí na hrad. Gražina ve zbroji svého manžela vede svůl lid proti Křižákům. Je smrtelně zraněná a prohrává. Tu ji na pomoc přispěchá černý rytíř. Křížáci jsou v potyčce poraženi, avšak Gražina umírá. Až na pohřební hranici lid zjistí, že je nevedl jejich kníže , nýbrž jeho žena. Černým rytířem však není nikdo jiný než Litavor, který se zoufale vrhá do plamenů a umírá se svou milovanou ženou. Děj se odehrává ve 14. století na Litvě. Báseň opěvuje hrdinnou Gražinu, ženu knížete Litavora, který se chtěl spojit s nenáviděnými Křížáky proti svému vládci Vitoldovi, který mu neprávem zabral po…zemky. Křižáci přijíždějí v noci, když Litavor spí. Vlastenka Gražina je jménem manžela odmítne. Tuto urážku Křížáci nestrpí a zaútočí na hrad. Gražina ve zbroji svého manžela vede svůl lid proti Křižákům. Je smrtelně zraněná a prohrává. Tu ji na pomoc přispěchá černý rytíř. Křížáci jsou v potyčce poraženi, avšak Gražina umírá. Až na pohřební hranici lid zjistí, že je nevedl jejich kníže , nýbrž jeho žena. Černým rytířem však není nikdo jiný než Litavor, který se zoufale vrhá do plamenů a umírá se svou milovanou ženou.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	272, 2
Jazyk:	česky
Edice:	103. svazek ed. 103. svazek ed. Sborník světové poesie
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 10. 2022 12:24
Číslo položky:	422219

O autorovi

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku , kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě. V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy. V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži. Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje. V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Více od autora