Mariusz Szczygieł
Gottland

2018 | Nakladatelství Dokořán

Jedná se o nové, upravené vydání bestselleru známého polského reportéra o novodobých dějinách naší země, v němž se pokouší nezatíženým pohledem cizince skrze příběhy známých i méně známých osobností pochopit českou národní povahu. Slouží mu k tomu osudy rodiny Baťů; Lída Baarová, žena, kvůli níž slzel i Goebbels; Otaka…r Švec, tvůrce největšího Stalinova pomníku na Zemi, který si ještě před jeho odhalením vzal život; Jan Procházka, ikona pražského jara, kterého komunisté uštvali; překladatelka Věra Saudková, donedávna žijící sestřenice Franze Kafky; Marta Kubišová, která se stala v roce 1968 symbolem touhy Čechů po svobodě; Eduard Kirchberger, jenž se po únoru 1948 přizpůsobil změně režimu novým jménem i tvorbou; Jan Zajíc, pochodeň číslo 2, a Jaroslava Moserová, která ošetřovala před smrtí jeho předchůdce Jana Palacha. Stranou nezůstává ani pohled na Karla Gotta, jehož fanoušci uctívají víc než Boha. Autorovi se daří, místy s humorem a ironií, postihnout vzorce chování, které se v české společnosti opakují a které utvářejí často tragické životy celých generací. Je málo knih, které by demaskovaly totalitní režimy v Česku s větší silou a působivostí. Vydáno ve spolupráci s nakladatelstvím Jaroslava Jiskrová - Máj. Jedná se o nové, upravené vydání bestselleru známého polského reportéra o novodobých dějinách naší země, v němž se pokouší nezatíženým pohledem cizince skrze příběhy známých i méně známých osobností p…ochopit českou národní povahu. Slouží mu k tomu osudy rodiny Baťů; Lída Baarová, žena, kvůli níž slzel i Goebbels; Otakar Švec, tvůrce největšího Stalinova pomníku na Zemi, který si ještě před jeho odhalením vzal život; Jan Procházka, ikona pražského jara, kterého komunisté uštvali; překladatelka Věra Saudková, donedávna žijící sestřenice Franze Kafky; Marta Kubišová, která se stala v roce 1968 symbolem touhy Čechů po svobodě; Eduard Kirchberger, jenž se po únoru 1948 přizpůsobil změně režimu novým jménem i tvorbou; Jan Zajíc, pochodeň číslo 2, a Jaroslava Moserová, která ošetřovala před smrtí jeho předchůdce Jana Palacha. Stranou nezůstává ani pohled na Karla Gotta, jehož fanoušci uctívají víc než Boha. Autorovi se daří, místy s humorem a ironií, postihnout vzorce chování, které se v české společnosti opakují a které utvářejí často tragické životy celých generací. Je málo knih, které by demaskovaly totalitní režimy v Česku s větší silou a působivostí. Vydáno ve spolupráci s nakladatelstvím Jaroslava Jiskrová - Máj.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	254
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073639173
ISBN:	9788073639174
Překladatel:	Helena Stachová
Vydání:	Třetí, upravené vydání v českém jazyce
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 12:6
Číslo položky:	1428746

O autorovi

Mariusz Szczygieł

Mariusz Szczygieł je polský novinář a spisovatel, čechofil propagující ve své vlasti současnou českou kulturu i zvyky. Vystudoval Ekonomické lyceum Štefana Žeromského v Legnici a politické vědy a žurnalistiku na Varšavské univerzitě . Jako šestnáctiletý se stal dopisovatelem skautského týdeníku Na przełaj. Přes komunistickou cenzuru měl magazín poměrně značnou svobodu ve volbě témat, kterými se zabýval. Výsledkem toho byly na svou dobu šokující Szczygiełovy reportáže o životě náctiletých gayů, pronásledovaných a neakceptovaných svým okolím. Cyklus se jmenoval „Rozhřešení“ a vyvolal tak velkou odezvu čtenářské obce, že se Na przełaj stalo v letech 1986–1987 jedním z nejčtenějších polských týdeníků pro mládež. Obrovskou vlnu odporu polských katolických kruhů zdvihl v roce 1993 reportáží „Polský onanismus“, kterou otiskla Gazeta Wyborcza ve svátečním vydání mezi esejí Czeslawa Milosze a rozhovorem s Václavem Havlem. Popsal v ní sexualitu polské mládeže jinak, než byla prezentována v příručkách Ministerstva školství a tělovýchovy. Tato reportáž nebyla jen provokací, ale především první vlaštovkou sexuální revoluce, jejíž šíření nebylo v Polsku pro komunistickou minulost země a její silnou katolickou tradici tak rychlé jako v jiných evropských zemích. Szcygiełova reportáž vedla k rozsáhlé polemice na stránkách katolického tisku a někteří čtenáři na protest odesílali redakci výtisky sváteční přílohy zpět. Szczygieł se stal jedním z nejznámějších polských novinářů. Společně s generačními souputníky Wojciechem Tochmanem a Jackem Hugo-Baderem je jmenován ve všech zahraničních antologiích věnujících se polskému umění reportáže. Reportáž „Vezmi nás do Diamantu“ o společnosti Amway inspirovala dokumentární film Henryka Dederka „Vítejte v životě“, jehož promítání bylo soudně zakázáno. Od roku 2001, poté, co ukončil spolupráci s TV Polsat, se věnuje kultuře a historii Československa, respektive České republiky. Na podz...

Více od autora