Knihy
Beletrie
Olga Fastrová
Gospar Niko a jiné povídky

Olga Fastrová
Gospar Niko a jiné povídky

1920 | Nakladatelství Alois Hynek

Beletrie

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2025 10:30
Číslo položky:	1157454

O autorovi

Olga Fastrová

Olga Fastrová, rozená Cikhartová , byla první česká profesionální novinářka, dále učitelka, překladatelka, spisovatelka a v letech 1907–1936 stálá redaktorka listu Národní politika. Narodila se a vyrůstala s mladším bratrem Oskarem v Praze, v rodině poštovního oficiála Františka Cikharta a jeho manželky Marie, rozené Bártové. V letech 1886–1892 rodina bydlela v Táboře, kde Olga chodila do dívčí školy a do místního hudebního ústavu A. Čejky. Mimo to také navštěvovala rodinu dr. Karla Nedbala jako žačka jeho dcer Elišky a Luisy – učitelek hry na klavír; znala se také s o dva roky starším Oskarem Nedbalem. Zajímala se o divadlo a sport, zejména o plavání a bruslení. Letní prázdniny trávila u své pratety ve mlýně Veselých. Po otcově předčasné smrti a po dokončení měšťanské školy se Olga s matkou a bratrem Oskarem odstěhovali zpět do Prahy. Důvodem bylo Olžino plánované studium na učitelském ústavu, v té době jediné škole, kde mohly dívky získat úplné vzdělání zakončené maturitou . Pražský Státní ústav pro vzdělávání učitelek absolvovala v letech 1892–1896 a s maturitou získala vysvědčení způsobilosti k vyučování na obecných školách v jazyce českém. Ve školním roce 1896–1897 nastoupila jako literární učitelka na obecné škole v Rokycanech, po půl roce přestoupila jako prozatímní podučitelka do obecné školy v Modřanech u Prahy. Zde v létě 1898 ukončila školní rok a v říjnu 1898 se provdala za spisovatele a dramatika Ottu Fastera a učitelské místo musela podle tehdejších zákonů kvůli sňatku opustit, protože učitelky nesměly být vdané. V manželství se jí narodily tři dcery – v roce 1899 Jarmila, v roce 1901 Olga a roku 1903 Ludmila. Se znalostmi němčiny a francouzštiny a obdivem k francouzské beletrii začala již roku 1898 překládat knižně, ale pod mužskými pseudonymy. Francouzské romány pro ženy jí byly inspirací a formovaly její...

Více od autora