Jiřina Šedinová je hebraistka a přední česká překladatelka moderní izraelské literatury, historička židovské kultury a vysokoškolská pedagožka. Maturovala roku 1964 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze 4. Dále vystudovala v letech 1964-69 obor historie - hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1973 získala titul PhDr. a roku 1990 obhájila vědeckou práci a získala titul CSc. V letech 1969-90 působila jako odborná pracovnice a 1991-95 jako vědecká pracovnice Židovské muzea v Praze. V letech 1995-99 vyučovala na Státní jazykové škole. Roku 1999 obhájila na FFUK aspiranturu, stala se docentkou, dvě desetiletí vedla obor hebraistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášela židovské dějiny, kulturní dějiny a literaturu. Na tuto oblast hebraistických a judaistických studií se soustředila již při práci v Židovském muzeu. V rámci vědeckého úkolu Hebraica Bohemica zpracovávala hebrejskou historiografickou literaturu . Výsledky své práce publikovala v odborných judaistických časopisech. Překládá z hebrejské literatury starší i současné, jak poezii, tak prózu. V oblasti starší literatury se zaměřuje především na středověké, renesanční a barokní literární památky vzniklé v českých zemích. Současnou hebrejskou literaturu v jejích překladech reprezentují díla izraelských autorů. Do roku 2013 vedla obor hebraistika v Ústavu Blízkého východu a Afriky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dosud přednáší. Externě vyučuje také na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Eva Kosáková je malířka a historička umění , která se specializuje na historii textilního výtvarnictví a odívání. Eva Medková se narodila 1. dubna 1952 manželům Medkovým. Její matkou byla umělecká fotografka Emila Medková . Jejím otcem byl malíř Mikuláš Medek. Jejím strýcem byl novinář, hudební publicista, teoretik a kritik Ivan Medek a jejím dědečkem byl generál, legionář a spisovatel Rudolf Medek. Jako malá bydlela do šesti let u své babičky v pražské Libni a k rodičům jezdila jen na víkendy. Babička se narodila ještě před první světovou válkou, pocházela z venkova, v Praze pracovala doma jako švadlena a naučila Iviš šít. Od první třídy ale Iviš už nebydlela u babičky, ale doma u svých rodičů na Smíchově na Janáčkově nábřeží. Staral se o ni převážně její otec, neboť obživu rodiny zajišťovala její matka. Rodina Medkových bydlela v malém rozděleném bytě, druhou část bytu obýval bratr Mikuláše Medka – Ivan Medek. Po ukončení základní devítileté školy nedostala doporučení ke studiu na střední škole, a tak studovala jeden rok na jazykové škole angličtinu, italštinu a ruštinu a poté byla přijata na žižkovskou Střední uměleckoprůmyslovou školu . Po neúspěšném pokusu o studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kam se nedostala vinou svého špatného kádrového profilu, začala Eva Kosáková pracovat ve „Státním židovském muzeu“. Při zaměstnání absolvovala konzervátorský kurz v Brně a pomaturitní studium muzeologie. Po nástupu do „Státního židovského muzea“ začala navštěvovat Státní jazykovou školu, kde studovala hebrejštinu. Tato studia navštěvovala i řada členů Židovské obce pražské a tam se také seznámila se svým budoucím manželem Petrem Kosákem. V roce 197...