Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Miroslav Petříček
Glosy k současné české poesii

Miroslav Petříček
Glosy k současné české poesii

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Stati mladého kritika soustřeďují se na problematiku vzájemného vztahu umění a životní skutečnosti, zkoumanou na díle pěti básníků, jevících se jako "nejaktivnější spolutvůrci obrodného vývojového procesu naší poesie v uplynulém období". V obsáhlých studiích o Nezvalovi, Závadovi, Branislavovi, Hrubínovi a Krieblovi do…kazuje autor, že cesta naší poesie v uplynulých letech byla společensky progresivní. Stati mladého kritika soustřeďují se na problematiku vzájemného vztahu umění a životní skutečnosti, zkoumanou na díle pěti básníků, jevících se jako "nejaktivnější spolutvůrci obrodného vývojového pro…cesu naší poesie v uplynulém období". V obsáhlých studiích o Nezvalovi, Závadovi, Branislavovi, Hrubínovi a Krieblovi dokazuje autor, že cesta naší poesie v uplynulých letech byla společensky progresivní.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 11:39
Číslo položky:	658367

O autorovi

Miroslav Petříček

Miroslav Petříček je český filosof, estetik a překladatel, žák Jana Patočky, působící jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na filozofii umění, přesahy mezi filozofií, filmem, literaturou a uměním a současnou francouzskou filozofií. Překládá z francouzštiny, němčiny a angličtiny. Do češtiny převedl například dílo Viditelné a neviditelné Maurice Merleau-Pontyho. Po maturitě v roce 1972 na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze nemohl z kádrových důvodů studovat na vysoké škole. Do roku 1990 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu. V letech 1971–1977 navštěvoval bytový seminář Jana Patočky. Po sametové revoluci bylo soukromé studium legalizováno a roku 1990 obdržel titul magistra na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát získal v roce 1998 a habilitoval se o pět let později. V letech 1990–1992 pracoval v Archivu Jana Patočky Centra pro teoretická studia Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze a externě přednášel na Filozofické fakultě UK. V roce 1992 se na dané fakultě stal interním členem Ústavu filosofie a religionistiky. V období 1992–1995 vyučoval na Středoevropské univerzitě v Praze. Rok 1992 strávil na studijním pobytu ve vídeňském Institut für die Wissenschaften von Menschen. Poté začal přednášet také na Akademii výtvarných umění. V roce 2001 navázal spolupráci s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze byl v dubnu 2007 jmenován profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – teorie filmové a multimediální tvorby. Během akademické dráhy se stal členem Vědecké rady Univerzity Karlovy i její Filozofické fakulty, dále pak členem Umělecké rady FAMU, DAMU a AMU, a Rady Filosofického ústavu. Manželkou je doktorka filozofie Taťána Petříčková. Otcem byl literární redaktor, kritik a překladatel Miroslav Petříček ....

Více od autora