Bedřich Bouček, Odolen Kodym
Geologie + mapa

1963 | Nakladatelství Československé akademie věd

Učebnice a zároveň příručka osvětluje jednak metodiku a způsob geologického myšlení, jednak podává celkový přehled faktů. První část sleduje vývoj a stratigrafii formací i jejich faunu. Do druhé je zařazena regionální geologieČSSR. Soustřeďuje se na geologické jednotky, hlavně Českého masívu, jejich rozšíření a vývoj. …Poslední kapitola shrnuje zákonitosti a vztahy historického vývoje Země a života. Učebnice a zároveň příručka osvětluje jednak metodiku a způsob geologického myšlení, jednak podává celkový přehled faktů. První část sleduje vývoj a stratigrafii formací i jejich faunu. Do druhé je za…řazena regionální geologieČSSR. Soustřeďuje se na geologické jednotky, hlavně Českého masívu, jejich rozšíření a vývoj. Poslední kapitola shrnuje zákonitosti a vztahy historického vývoje Země a života.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka, zašlá ořízka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutá obálka, zašlá ořízka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	729 s., [37] s. obr. příl. +
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 11. 2025 15:22
Číslo položky:	1457237

O autorech

Bedřich Bouček

Bedřich Bouček, narozen 30. 8. 1904 v Praze, zemřel 5. 6. 1975 v Praze, byl český geolog, paleontolog a pedagog, přední znalec fauny českých starších prvohor, přírodovědec. Jako středoškolský profesor působil na reálném gymnáziu v Litomyšli a v Praze. Pak profesor na pedagogické fakultě všeobecné paleontologie. Vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického a odborný publicista. Narodil se 30. srpna 1904 v Praze. Jeho otec, soudní úředník, ho vedl k zájmu o přírodu. Jako gymnazista se seznámil s Janem Kolihou z Národního muzea, Jiřím Šufem, Celdou Kloučkem a dalšími paleontology. Od roku 1923 studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy u Jaroslava Pernera. Svůj hlavní zájem věnoval paleontologii a geologii. Začal vědecky pracovat a publikovat, zejména o českém ordoviku. V roce 1928 získal titul RNDr.za studii o paleozoických láčkovcích rodu Conularia. Krátce byl pomocným asistentem v Národním muzeu a na Univerzitě Karlově. V letech 1933–1947 učil na středních školách v Litomyšli a Praze. Roku 1934 se na Univerzitě Karlově habilitoval pro obor zoopaleontologie prací o silurských graptolitech. Ke geologii přivedl syna pražských německých přátel Heinricha Karla Erbena . Po válce Erben jako významný paleontolog ve Spolkové republice Německa a činitel Mezinárodní unie geologických věd podporoval uplatnění výsledků českých vědců. Od roku 1947 byl profesorem geologie na nové Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, po její přeměně roku 1952 na Vysokou školu pedagogickou vedoucím katedry geografie a geologie. V letech 1959–1961 působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1961 v Geologickém ústavu ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. Po období stagnace po smrti Joachima Barranda oživil výzkum spodního paleozoika v geologické jednotce Barrandienu mezi Plzní a Brandýsem nad Labem. Studoval zejména ordovik a silur a faunu graptolitů. (Graptoliti, vy...

Více od autora

Odolen Kodym

Odolen Kodym byl český geolog a mineralog. Jeho jméno je spojeno především s výzkumem Barrandienu. Jeho odborný záběr však byl mnohem širší a pokrýval v podstatě celé území Československa. Narodil se na Novém Městě pražském jako prostřední z pěti dětí pražského praktického lékaře Odolena Kodyma a jeho první manželky Anny, rozené Kohlové, ovdovělé Sudové . Matka v jeho třech letech zemřela. Po absolvování obecné školy u sv. Jindřicha přešel nejprve na Jiráskovo gymnázium v Resslově ulici a poté na reálné gymnázium v Praze v Truhlářské ulici. Po maturitě na reálném gymnáziu však nepokračoval v rodinné tradici lékařů, jimiž byli jeho otec Odolen i děd Filip Stanislav, ale začal studovat na Filozofické a později Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zároveň se zapsal i jako mimořádný posluchač na ČVUT, kde navštěvoval přednášky z geologie u Cyrila Purkyně, který měl velký vliv na jeho pozdější vědeckou dráhu. Dříve než úspěšně absolvoval doktorské zkoušky z filozofie, geologie a mineralogie a obhájil svou disertační práci Druhá fáze variského vrásnění v Barrandienu, zaujal svou publikační činností Purkyňovu pozornost a stal se roku 1919 jeho asistentem v geologickém ústavu ČVUT. V roce následujícím se jako volontér zapojil i do budování Státního geologického ústavu, který vedl právě Cyril Purkyně. V roce 1921 úspěšně absolvoval doktorské zkoušky z filozofie, geologie a mineralogie Až do února 1924 působil jako asistent na ČVUT a zároveň jako externí pracovník Státního geologického ústavu. S ním spojil svůj odborný život na více než dvacet let, než po jmenování řádným profesorem v roce 1946 přešel na katedru geologie Přírodovědecké fakulty UK. V roce 1956 získal titul doktora mineralogických a geologických věd. Zemřel 3. července 1963 v Praze a je pochován na hřbitově v Šárce u kostela svatého Matěje. Pedagogické činnosti se věnoval zprvu jako soukromý docen...

Více od autora