Kurt Vonnegut
Galapágy

1998 | Nakladatelství Mustang

Na Galapágách, nehostinném souostroví, kde evoluce ze sebe vydala to nejlepší, se ocitne izolovaná skupina lidí. Mohli by se zde vyvinout v dokonalejší formu bytí. Nedopatřením se však složení skupinky, která se na ostrůvek Santa Rosalia dostala, naprosto liší od někdejšího záměru. Díky apokalypse se hrstka lidí, kteří… zde přistáli, stane předky nového, statečného a úplně jiného lidského pokolení. Původně se však měli na Galapágách shromáždit jen ti nejlepší zástupci elity lidstva – oproti předpokladu zde ztroskotá pozoruhodná směsice: jeden alkoholik, učitelka biologie, depresivní Japonka, slepá dcera milionáře a šest kanibalek. S typickým vonnegutovským černým humorem je vysvětleno, co k tomu vedlo i co následuje. Cynismus, iracionalita, ironie, absurdita, takové kulisy má děj románu. Vonnegut ho spřádá jakoby od konce a domýšlí, jak se co mohlo seběhnout a co by čtenáře ještě zajímalo. Americký mistr satiry se dívá na náš svět a ukazuje na vše, co stojí za záchranu. Jak je zřejmé, v průběhu milionu let se toho zase tak moc nestalo… Na Galapágách, nehostinném souostroví, kde evoluce ze sebe vydala to nejlepší, se ocitne izolovaná skupina lidí. Mohli by se zde vyvinout v dokonalejší formu bytí. Nedopatřením se však složení skupink…y, která se na ostrůvek Santa Rosalia dostala, naprosto liší od někdejšího záměru. Díky apokalypse se hrstka lidí, kteří zde přistáli, stane předky nového, statečného a úplně jiného lidského pokolení. Původně se však měli na Galapágách shromáždit jen ti nejlepší zástupci elity lidstva – oproti předpokladu zde ztroskotá pozoruhodná směsice: jeden alkoholik, učitelka biologie, depresivní Japonka, slepá dcera milionáře a šest kanibalek. S typickým vonnegutovským černým humorem je vysvětleno, co k tomu vedlo i co následuje. Cynismus, iracionalita, ironie, absurdita, takové kulisy má děj románu. Vonnegut ho spřádá jakoby od konce a domýšlí, jak se co mohlo seběhnout a co by čtenáře ještě zajímalo. Americký mistr satiry se dívá na náš svět a ukazuje na vše, co stojí za záchranu. Jak je zřejmé, v průběhu milionu let se toho zase tak moc nestalo…

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
ISBN10:	807191231X
ISBN:	9788071912316
Edice:	59. svazek ed. 59. svazek ed. Beletrie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	2. 1. 2026 9:15
Číslo položky:	1517873

O autorovi

Kurt Vonnegut

Kurt Vonnegut, Jr. , byl americký spisovatel, známý zejména díky knihám jako Jatka č. 5 , Kolíbka nebo Snídaně šampiónů , v nichž dokázal mísit prvky satiry, černého humoru a science fiction. Kurt Vonnegut se narodil v Indianapolisu 11. listopadu 1922 do čtvrté generace německých přistěhovalců jako syn a vnuk indianapoliských architektů firmy Vonnegut & Bohn. Během studia na Shortridgeské střední škole v Indianapolisu se Vonnegut stal editorem The Daily Echo, vůbec prvního středoškolského deníku v Americe. V letech 1941 až 1942 studoval biochemii na Cornellově univerzitě. Stejně jako jeho otec se stal členem spolku Delta Upsilon. Působil také jako editor studentských novin The Cornell Daily Sun. Vonnegut v té době nastoupil do armády, která ho poté poslala studovat strojní inženýrství na Carnegieho technický institut a na univerzitu v Tennessee. 14. května 1944, na Den matek, spáchala jeho matka Edith S. Vonnegutová sebevraždu. Vonnegutovy zážitky z války, kterou prožil nejprve jako voják a poté jako válečný zajatec, měly zásadní vliv na jeho pozdější tvorbu. V zimě roku 1944 se během ofenzívy v Ardenách jako desátník 106. pěší divize ocitnul odříznut od zbytku jednotky, až ho 14. prosince, po několikadenním bloudění za nepřátelskou linií, zajaly jednotky Wehrmachtu a převezly do Drážďan, kde se stal svědkem ničivého bombardování města. Vonnegut byl jedním ze sedmi amerických válečných zajatců, kteří bombardování přežili v podzemním krytu místních jatek. Jatka za války sloužila jako zajatecký tábor. Administrativní budova tohoto tábora měla adresu Schlachthof Fünf , tento název pak vězni používali pro celý tábor. „Naprostá destrukce,“ vzpomínal Vonnegut, „nesmírné krveprolití.“ Od Němců dostal za úkol nosit těla do masových hrobů. „K pohřbení tam ale bylo až příliš mnoho těl. Nacisti tam proto namísto toho poslali jednotky s pla...

Více od autora