Milan Sobotka, Ladislav Major
G. W. F. Hegel : život a dílo

1979 | Nakladatelství Mladá fronta

Monografie podává výklad Hegelových filozofických názorů v úzké souvislosti s dobou, v níž žil, ukazuje jeho význam a místo v dějinách evropského myšlení i vliv některých jeho teorií na vznik marxistické filozofie. Druhou částknihy tvoří výňatky z Hegelovy Estetiky, Filozofie práva a Filozofie dějin. Monografie podává výklad Hegelových filozofických názorů v úzké souvislosti s dobou, v níž žil, ukazuje jeho význam a místo v dějinách evropského myšlení i vliv některých jeho teorií na vznik marxisti…cké filozofie. Druhou částknihy tvoří výňatky z Hegelovy Estetiky, Filozofie práva a Filozofie dějin.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222 s., [8] s. obr
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2025 9:36
Číslo položky:	1210779

O autorech

Milan Sobotka

Milan Sobotka je český filosof, emeritní profesor Karlovy univerzity. Zabývá se hlavně německým idealismem a fenomenologií. Milan Sobotka se narodil v Olomouci, po maturitě v Prostějově studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem oboru filozofie. Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně. Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Je také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Více od autora

Ladislav Major

* 27. 5. 1935 Budapešt. Maturoval v r. 1953 na gymnáziu v Teplicích. Od r. 1954 studoval filozofii a historii na FF UK, absolvoval v r. 1959; titul PhDr. mohl získat až v r. 1966, tj. po obnovení doktorských řízení. V r. 1961 se stal pracovníkem oddělení dějin filozofie FÚ ČSAV, kde se záhy sblížil s Janem Patočkou. Od r. 1966 je členem katedry filozofie FF UK. V r. 1988 obhájil kandidátskou dizertaci Od úpadku hegelianismu k novohegelianismu. Docenturu v oboru dějin filozofie získal v r. 1991 . Na počátku 90. let se stal dočasně vedoucím oddělení dějin filozofie katedry filozofie FF UK. Je členem Jednoty filozofické; byl členem Kruhu nezávislé inteligence . Účastnil se řady konferencí a sympozií, absolvoval zahraniční pobyty, měl veřejné přednášky, rozhlasová vystoupení, kurzy dějin filozofie pro posluchače nefilozofických oborů FF UK a posluchače ČVUT. Již za studií se zaměřil především na historii filozofie. Pod vlivem M. Sobotky se zabýval německou klasickou filozofií, zejména Hegelem. Tomu odpovídalo na tehdejší dobu neobvyklé téma diplomové práce Hegel a náboženství. Analyzoval v ní Hegelovy rané manuskripty, Fenomenologii ducha a Přednášky o filozofii náboženství. Na počátku 60. let pod vlivem J. Patočky a I. Dubského začal intenzivně studovat moderní filozofii – novokantovství, novohegelovství a hlavně Husserlovu a Heideggerovu fenomenologii. Hodně pozornosti věnoval např. srovnání Hegelovy a Heideggerovy filozofie. V druhé polovině uvedeného desetiletí se jeho studijní zájem rozšiřuje na další oblasti. Patrně jako první po r. 1948 přednášel na FF UK propracovaný a ucelený kurz dějin poklasické a moderní filozofie. K této problematice vydal fundovaná a podrobná skripta Dějiny filosofie III. V druhé polovině 60. let se jeho styky s J. Patočkou značně prohloubily. Hlubší zájem o jeho myšlenkové dílo se p...

Více od autora