Milan Matouš
Fronta bez příměří : Československo v boji proti ideologické diverzi

1974 | Nakladatelství Svoboda

Studie analyzuje specifické znaky ideologické diverze proti socialistickému Československu v posledních desetiletích, zaměřené především na zpochybňování marxisticko-leninské ideologie. Sleduje její genezi i jednotlivé etapy jejího působení a zamýšlí se nad příčinami, proč dosáhla takových výsledků. Zvláštní kapitoly j…sou věnovány rozboru úlohy ideologické diverze po porážce kontrarevoluce a pravděpodobnému vývoji v nejbližších letech. Studie analyzuje specifické znaky ideologické diverze proti socialistickému Československu v posledních desetiletích, zaměřené především na zpochybňování marxisticko-leninské ideologie. Sleduje její g…enezi i jednotlivé etapy jejího působení a zamýšlí se nad příčinami, proč dosáhla takových výsledků. Zvláštní kapitoly jsou věnovány rozboru úlohy ideologické diverze po porážce kontrarevoluce a pravděpodobnému vývoji v nejbližších letech.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	45 Kč
	Stav Dobrý oděrky na obálce, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ex libris původního majitele
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	355 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Svět v pohybu
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2025 10:23
Číslo položky:	1106139

O autorovi

Milan Matouš

Milan Matouš byl československý a italský tenista, hokejový útočník i obránce. Byl akademickým mistrem světa v hokeji i tenisu. V dubnu 1948 emigroval do Itálie. Jeho manželkou byla tenistka Helena Štraubeová, jejich dcera Elena Matous reprezentovala ve sjezdovém lyžování Itálii, San Marino, Írán a Lucembursko. Za reprezentaci Československa nastupoval od 24. února 1946 až do roku 1948. V sedmi utkáních vstřelil 3 góly. V československé lize hrál za I. ČLTK Praha. V letech 1949–1952 hrál v Itálii za HC Milano a v sezóně 1952–1953 ve Švýcarsku za HC Ambrì-Piotta. V sezóně 1955–1956 reprezentoval Itálii. Během celé tenisové kariéry reprezentoval Československo. Sedmkrát zasáhl do grandslamové dvouhry, když třikrát vypadl ve druhém kole na French Championships a mezi lety 1949–1952 čtyřikrát startoval ve Wimbledonu. V roce 1951 postoupil přes Francouze Roberta Hailleta a Brita Howarda Waltona do třetího kola, v němž nestačil na Švéda Torstena Johanssona. Jednalo se o jeho grandslamové maximum. Rovněž jako v hokejové kariéře působil v tenisovém klubu I. ČLTK Praha. Na mezinárodní úrovni vyhrál dvanáct singlových turnajů. Kariéru ukončil v roce 1953.

Více od autora