Stanislav Kostka Neumann: Francouzská revoluce

Stanislav Kostka Neumann, L. Špačková, Květa Medřická
Francouzská revoluce : Díl 1-3

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl třetí: Zápas s demagogií a korupcí. Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl třetí: Zápas s demagogií a korupcí.

Obsažené svazky:

Francouzská revoluce, populární dějiny bojů francouzské spo... 1955 Díl první (491 s., 2. vyd.)
Francouzská revoluce, populární dějiny bojů francouzské spo... 1955 Díl druhý (442 s., 2. vyd.)
Francouzská revoluce, populární dějiny bojů francouzské spo... 1955 Díl třetí (483 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý v prvním svazku na pár stranách podtrháno	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	491 + 442 + 483
Jazyk:	česky
Editor:	Lída Špačková-Ehrlichová
Edice:	Sebrané spisy Stanislava K. Neumanna, Sebrané spisy S.K. Neumanna, 22. svazek ed. 22. svazek ed. Sebrané spisy / Stanislav K. Neumann
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 11. 2024 11:43
Číslo položky:	1073363

O autorech

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora