Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 467 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 9. svazek ed. Národní bibliotéka 9x, 1. svazek ed. Spisy Frant. Lad. Čelakovského 1x |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 29. ledna 2018 10:34 |
Číslo položky: | 23965 |
O domě U Bezhlavého kohouta v Templové uličce se říká, že je prokletý. Kdysi v něm zemřela celá rodina na mor, později v něm jistý pekař zabil svou manželku. Dům zůstal dlouho prázdný, ale pak ho koupil Hanuš, vzdálený příbuzný sklepnice Lucie. Jakmile se do něj nastěhuje, začnou se dít nevysvětlitelné věci - objevují se v němduše těch, co zemřeli bez posledního pomazání a nedošli spasení. Bratrstvo křišťálu se tak zaplete do vyšetřování případu, v němž se potkává svět živých se světem mrtvých.
František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem