Dušan Šindelář
Filosofie užitkové tvorby

1971 | Nakladatelství Svoboda

Po zařazení obecné teorie užitkové tvorby jakožto součásti filosofie umění do systému nauk a po rozvrhu zásadních pojmů a souvztažnosti, k nimž náleží i otázka estetické funkčnosti a funkce, rozvíjí se v práci tvarovátypologie, vymezení estetična a soubor hlavních vztahů, které vznikají při společenském působení módy. …Výklad je promyšleně utříděn a rozbory jsou pohotově dokládány konkrétními příklady. Po zařazení obecné teorie užitkové tvorby jakožto součásti filosofie umění do systému nauk a po rozvrhu zásadních pojmů a souvztažnosti, k nimž náleží i otázka estetické funkčnosti a funkce, rozvíjí s…e v práci tvarovátypologie, vymezení estetična a soubor hlavních vztahů, které vznikají při společenském působení módy. Výklad je promyšleně utříděn a rozbory jsou pohotově dokládány konkrétními příklady.

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 26. 2. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	vázaná s obálkou
Počet stran:	171 , 56 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Sirový
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:11
Číslo položky:	785037

O autorovi

Dušan Šindelář

Dušan Šindelář je český estetik, teoretik užitého umění, výtvarný a literární kritik, akademik a vysokoškolský pedagog. Narodil se v rodině venkovského učitele. Za 2. světové války byl totálně nasazen v Německu. Poté vystudoval filozofii a estetiku u prof. Jana Mukařovského na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval roku 1951, do roku 1958 zůstal ve škole jako asistent oddělení estetiky a zastával názory konformní s tehdejším komunistickým režimem. V 50. letech ho získala jako tajného spolupracovníka Státní bezpečnost. V 60.letech byl ovlivněn estetickými názory Emila Utitze. Působil v Praze při Ústavu bytové a oděvní kultury. Dále se po celý život věnoval práci pedagoga a popularizátora svého oboru. Habilitoval se jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde učil estetiku a teorii umění a v letech 1969-1980 byl prorektorem, dále učil na Akademii výtvarných umění v Praze, a to až do svého penzionování v roce 1991. Externě učil také na katedře estetiky FFUK. Roku 1969 získal titul DrSc., od roku 1988 byl členem korespondentem ČSAV. V letech 1954 – 1971 byl redaktorem časopisu Výtvarné umění, po zastavení jeho vydávání redaktorem časopisu Estetika, přispíval do časopisů Umění, Umění a řemesla, Tvar, Výtvarná práce, psal také do Literárních novin. Věnoval se zejména monografiím o estetice užitého umění, mimoumělecké estetice všedního dne. Psal úvody a stati do katalogů výstav současných výtvarných umělců, především sochařů , keramiků a sklářských výtvarníků , ale také malířů či grafiků . Sklářským výtvarníkem, sochařem a medailérem byl také jeho starší bratr Lumír Šindelář . Patřil k nejplodnějším autorům své generace. Mezi léty 1952 – 1988 vydal 64 titulů knih, studií, a textů katalogů výstav, množství studií. Mezi nejvýznamnější publikace...

Více od autora