Rudolf Steiner
Filosofie svobody : základy moderního světového názoru : výsledky pozorování duševního života podle přírodovědecké metody

1991 | Nakladatelství Baltazar

Rudolf Steiner v tomto svém stěžejním díle odpovídá na otázku, nakolik je člověk svobodný a co vůbec znamená svoboda člověka. Ukazuje, že skutečná svoboda vyvěrá z morální intuice a je nanejvýš individuální záležitostí. Formuluje zde základní rysy etického individualismu a dává čtenáři nástroj k porozumění procesu pozn…ání, zároveň ale také k nalézání cesty ke svobodnému mravnímu jednání. Rudolf Steiner v tomto svém stěžejním díle odpovídá na otázku, nakolik je člověk svobodný a co vůbec znamená svoboda člověka. Ukazuje, že skutečná svoboda vyvěrá z morální intuice a je nanejvýš indivi…duální záležitostí. Formuluje zde základní rysy etického individualismu a dává čtenáři nástroj k porozumění procesu poznání, zároveň ale také k nalézání cesty ke svobodnému mravnímu jednání.

Stav

Dobrý

lehce odřená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	199
Jazyk:	česky
ISBN10:	809003070X
ISBN:	9788090030701
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2023 14:34
Číslo položky:	675300

O autorovi

Rudolf Steiner

Rudolf Steiner – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Byl zakladatelem antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství, antroposofického lékařství a nové umělecké formy – eurytmie. Rudolf Steiner se narodil jako syn železničního úředníka, dostalo se mu římskokatolického křtu a jako chlapec ministroval v katolickém kostele v Neudörflu. Od 11 let studoval na vídeňském reálném gymnáziu ve Wiener Neustadtu, kde v roce 1879 maturoval. Zajímala ho hlavně matematika a deskriptivní geometrie, soukromě studoval latinu a řečtinu a četl Kanta. Roku 1879 se zapsal na Vysoké učení technické ve Vídni s úmyslem stát se inženýrem. Již v osmi letech se u něho, podle jeho slov, objevily jasnovidné schopnosti. Tím se mu prý otevřela možnost "žít od toho okamžiku s duchovními bytostmi přírody". Na cestách do Vídně se seznámil s Felixem Koguzkim, formálně nevzdělaným, ale duchovně založeným bylinkářem, který Steinerovi ukázal "instinktivní vědění pravěku". Také se tehdy setkal s osobou, jejíž jméno nikdy nezveřejnil, nazýval ji Mistr, a ten Steinera zasvěcoval do spirituálního obrazu světa. Zároveň ho tento Mistr přivedl na myšlenku prosadit tento způsob nazírání na svět v západním světě. Ve Vídni docházel mezi umělce a vzdělance a diskutoval zde s představiteli kultivovaného katolicismu o reinkarnaci a christologii. S argumentací katolických teologů byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popíráním možnosti reinkarnace. Jeho učitel, literární historik Karl Julius Schröer ho seznámil s pracemi Johanna Wolfganga von Goetha a Steiner se podílel na vydávání jeho spisů. Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza. Vysvětloval tímto pojmem skutečnost, že v přírodě se vše živé vyvíjí, nic nezůstává tak jak to Bůh kdysi stvořil. Nevědomky na tuto ideu navazoval svou prací Charles Darwin. Profesor Schröer dopo...

Více od autora