Jan Sokol, Georg Simmel, Milan Váňa
Filosofie peněz

2011 | Nakladatelství Academia

Ke znovuobjevení díla německého filosofa, sociologa a teoretika kultury Georga Simmela došlo ve druhé polovině 20. století díky proudům postmoderní sociologie. Bývá vyzdvihován jako první velký teoretik modernity a jako zakladatel esejistického stylu psaní v sociologii. V díle Filosofie peněz zkoumá duchovní význam h…ospodářského života. Materialistické tvrzení, že kultura vzniká z platných hospodářských poměrů, doplňuje Simmel důkazem, že ekonomická hodnocení a pohyby jsou výrazem hlubších proudů individuálního a společenského ducha. Simmel detailně analyzuje podstatu peněz jako prostředku, který poskytuje individuální svobodu a nezávislost, ale zároveň své uživatele odcizuje přímým vazbám materiálním, duchovním i mezilidským. Široký kulturní záběr a nadhled a rozsáhlé historické a geografické znalosti autorovi umožňují zkoumat souvislosti, které existují mezi peněžním hospodářstvím a vývojem osobní svobody. Aktuálnost Simmelova díla spočívá v názorném poukazu, nakolik hodnotu vztahů v zaměstnání, rodině i v umění určuje jejich „přepočitatelnost" na hodnotu peněžní a jak peníze „rozvolňují" svazky poutající člověka k půdě, uměleckému dílu i k etickým a náboženským normám. Ke znovuobjevení díla německého filosofa, sociologa a teoretika kultury Georga Simmela došlo ve druhé polovině 20. století díky proudům postmoderní sociologie. Bývá vyzdvihován jako první velký teore…tik modernity a jako zakladatel esejistického stylu psaní v sociologii. V díle Filosofie peněz zkoumá duchovní význam hospodářského života. Materialistické tvrzení, že kultura vzniká z platných hospodářských poměrů, doplňuje Simmel důkazem, že ekonomická hodnocení a pohyby jsou výrazem hlubších proudů individuálního a společenského ducha. Simmel detailně analyzuje podstatu peněz jako prostředku, který poskytuje individuální svobodu a nezávislost, ale zároveň své uživatele odcizuje přímým vazbám materiálním, duchovním i mezilidským. Široký kulturní záběr a nadhled a rozsáhlé historické a geografické znalosti autorovi umožňují zkoumat souvislosti, které existují mezi peněžním hospodářstvím a vývojem osobní svobody. Aktuálnost Simmelova díla spočívá v názorném poukazu, nakolik hodnotu vztahů v zaměstnání, rodině i v umění určuje jejich „přepočitatelnost" na hodnotu peněžní a jak peníze „rozvolňují" svazky poutající člověka k půdě, uměleckému dílu i k etickým a náboženským normám.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	626
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020019200
ISBN:	9788020019202
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Europa
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2022 9:35
Číslo položky:	357570

O autorech

Jan Sokol

Jan Sokol byl český filosof, disident, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Josefa Tošovského v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta České republiky v únoru 2003. Byl jedním z výrazných českých křesťanských intelektuálů. Zabýval se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednášel na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filosofická témata. Byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy . Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie, byl také čestným členem spolku Wikimedia Česká republika. Narodil se 18. dubna 1936 v Praze do katolické rodiny, jeho otec Jan byl architekt, jeho dědeček František Nušl byl astronom a matematik. Jeho mladší bratr Václav je grafický umělec. Vyučil se na zlatníka; pracoval jako zlatník a později mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později byl vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu matematických strojů; vydal několik knih a řadu článků o počítačích. Byl jedním z hlavních architektů operačních systémů pro počítače EC1021 a řady EC1025, EC1027. Pomohl najít uplatnění při programátorské práci lidem vyhozeným z různých zaměstnání a celý tento tým se stal pro fungování ústavu nepostradatelný. Zabýval se různými odvětvími techniky , ale i botanikou. Roku 1961 se oženil s Františkou roz. Patočkovou , dcerou filosofa Jana Patočky. Manželé měli dva syny a dceru. Od roku 1990 byl Jan Sokol členem redakční rady časopisu Přítomnost (v letech 1995–2000 v...

Více od autora

Georg Simmel

Georg Simmel byl německý filosof, kritik a sociolog, představitel formální sociologie a filosofie života. Bývá řazen mezi "otce zakladatele" moderní sociologie. Simmel byl jedním z první generace německých sociologů. Jeho novokantovský přístup položil základy pro sociologický antipozitivismus, který se ptá “Co je společnost?” v přímé narážce na Kantovu otázku “Co je příroda?” a který představuje průkopnické analýzy společenské individuality a fragmentace. Podle Simmela kultura odkazuje na "kultivaci jednotlivců prostřednictvím vnějších forem, které byly objeveny v historii". Simmel diskutoval společenské a kulturní jevy ve smyslu "forem" a "obsahu” a také přechodný vztah mezi nimi; forma se stává obsahem a naopak, závisí na kontextu. V tomto smyslu byl předchůdcem strukturálních stylů uvažování ve společenských vědách. S jeho prací o metropoli byl Simmel předchůdcem sociologie města, symbolického interakcionismu a analýzy sociálních sítí. Simmel znal práce a myšlenky Maxe Webera a na téma osobní povahy psal způsobem, který připomíná sociologický koncept zvaný "ideální typ". Obecně odmítal akademické standardy, nicméně filozoficky pokrýval témata jako emoce a romantickou lásku. Jak Simmelova, tak i Weberova nepozitivistická teorie ovlivnila eklektickou kritickou teorii frankfurtské školy. Simmel byl neobyčejně plodný autor, do své smrti v září roku 1918 stihl publikovat 25 knih a okolo 300 článků, recenzí a jiných textů. Mezi Simmelova nejslavnější díla dnes patří "Problémy filosofie dějin" , "Filosofie peněz" , "Metropole a duchovní život" , "Sociologie" , "Cizinec, "Sociální hranice", "Sociologie smyslů", "Sociologie prostoru", "O prostorové projekci společenských forem" a "Základní otázky sociologie" . Rozsáhle také psal o filozofii Schopenhauera a Nietzscheho, stejně jako o umění, nepozoruhodněji ve své kni...

Více od autora