Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Vladimir Sergejevič Solov‘jev
Filosofické základy komplexního vědění

Vladimir Sergejevič Solov‘jev
Filosofické základy komplexního vědění

2001 | Nakladatelství Refugium Velehrad-Roma

Univerzální duchovní svobodu předchází naše "nesvoboda psychologická"! Solovjov se proto pokouší vymezit podmínky vědeckého i metafyzického poznání a tak vytvořit ideální plán myšlení a činnosti. Poznání vědecké, omezující se na jevy vnějšího světa, je utilitaristické, neboť slouží pouze hmotným zájmům člověka. Přesah …k poznání obecných idejí ho transformuje v poznání filozofické. Filozofie se však nesmí omezit na pouhou formální stránku idejí - musí dospět k teologii a tázat se po bytosti Absolutní. Univerzální činností ve formě "práce-pro-někoho" může lidská bytost dospět k participaci na křesťanství... Pc. L6g Univerzální duchovní svobodu předchází naše "nesvoboda psychologická"! Solovjov se proto pokouší vymezit podmínky vědeckého i metafyzického poznání a tak vytvořit ideální plán myšlení a činnosti. Pozn…ání vědecké, omezující se na jevy vnějšího světa, je utilitaristické, neboť slouží pouze hmotným zájmům člověka. Přesah k poznání obecných idejí ho transformuje v poznání filozofické. Filozofie se však nesmí omezit na pouhou formální stránku idejí - musí dospět k teologii a tázat se po bytosti Absolutní. Univerzální činností ve formě "práce-pro-někoho" může lidská bytost dospět k participaci na křesťanství... Pc. L6g

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	220
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086045730
ISBN:	9788086045733
Překladatel:	Alan Černohus
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Studie
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Velehrad
Vystaveno:	13. 5. 2022 9:34
Číslo položky:	331371

O autorovi

Vladimir Sergejevič Solov‘jev

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Více od autora