Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Josef Kajetán Tyl
Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka...

Josef Kajetán Tyl
Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka : čtvero obrazů dle života pražského

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

První pražská lokální fraška, jíž chtěl J.K. Tyl dosáhnout vedle zábavy též cíle výchovného, nápravného, a to v ohledu mravním, společenském i vlasteneckém. Proto si v základní dějové milostné zápletce, umístěné do ovzduší populární pražské ševcovské slavnosti "Fidlovačky", zvolil jako hlavní motiv jazykovou otázku nej…různějších společenských tříd v Praze třicátých let. První pražská lokální fraška, jíž chtěl J.K. Tyl dosáhnout vedle zábavy též cíle výchovného, nápravného, a to v ohledu mravním, společenském i vlasteneckém. Proto si v základní dějové milostné zápletc…e, umístěné do ovzduší populární pražské ševcovské slavnosti "Fidlovačky", zvolil jako hlavní motiv jazykovou otázku nejrůznějších společenských tříd v Praze třicátých let.

Stav

Dobrý

lehce špinavé desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miroslav Štěpánek
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vyd. v SNKLHU 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2024 15:52
Číslo položky:	837434

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora