Knihy
Umění a architektura
Architektura
Karel Tuček
Evidence musejních sbírek

Karel Tuček, Jiří Neustupný
Evidence musejních sbírek : praktická příručka pro musejní pracovníky

1954 | Nakladatelství Orbis

Pravidla pro vedení knihy přírůstků a inventáře sbírek, pokyny pro postup při inventarisaci, přehled nejdůležitějšího názvosloví, používaného při inventarisaci, a pravidla pro budování lístkového katalogu. Pravidla pro vedení knihy přírůstků a inventáře sbírek, pokyny pro postup při inventarisaci, přehled nejdůležitějšího názvosloví, používaného při inventarisaci, a pravidla pro budování lístkového kata…logu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	79, [iii]
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna osvětové práce, Osvětové a propagační edice
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2022 13:47
Číslo položky:	360818

O autorech

Karel Tuček

Karel Tuček, mineralog, petrograf a muzeolog, se narodil v roce1906 v Nové Pace. Vystudoval přírodní vědy a zeměpis na Karlově univerzitě. V roce 1932 zde dosáhl doktorátu, v letech 1933–1934 působil v Mineralogickém ústavu univerzity jako pomocná vědecká síla. V letech 1934–1935 pracoval jako výpomocný učitel na čtyřech pražských měšťanských školách, v letech 1934–1937 byl asistentem Mineralogického ústavu na České technice. V roce 1937 se stal pracovníkem mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, kde v letech 1939–1950 a 1956–1976 zastával funkci vedoucího oddělení. V letech 1950–1951 byl správcem Náprstkova etnografického muzea, v letech 1951–1953 ředitelem Národního technického muzea a v letech 1953–1956 přednostou odboru pro muzea na ministerstvu kultury. K. Tuček je autorem stovek odborných a popularizačních článků z mineralogie. Mnoho úsilí věnoval muzejnické činnosti, tj. hlavně spravování mineralogických sbírek v Národním muzeu a později na Univerzitě Karlově, kde po odchodu do důchodu působil jako externí pracovník . Roku 1986 se přestěhoval z Prahy do Písku, kde roku 1990 zemřel.

Více od autora

Jiří Neustupný

Jiří Neustupný byl český archeolog, muzejník a vysokoškolský pedagog. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval nejprve dějepis a zeměpis s pedagogickým zaměřením, pod vlivem profesora Lubora Niederla si původní studijní zaměření na slovanskou filologii a etnologii rozšířil o prehistorickou archeologii. V roce 1928 dosáhl titulu PhDr., v roce 1962 titulu DrSc.. V roce 1925 nastoupil jako pomocná vědecká síla do oddělení prehistorie Národního muzea pod vedením přednosty doc. Albína Stockého. Věnoval se období paleolitu a eneolitu, postupně se zaměřil na teorii a metodologii oboru a obecné otázky pravěku. Až do šedesátých let 20. století prováděl terénní výzkumy – halštatské mohyly u Újezdu u Svatého Kříže , neolitické sídliště u Hlubokých Mašůvek , eneolitická výšinné sídliště Koubova skála , hradiště u Brloha . Byl členem a funkcionářem celé řady odborných organizací, např. Archeologické komise ČAVU , Archeologické komise ČSAV , místopředseda světového archeologického kongresu v Praze . Redigoval odborná periodika: Obzor prehistorický , v Národním muzeu edici Fontes archeologici Pragenses , Průvodce pravěkem . Je po něm pojmenována ulice na sídlišti Luka v Praze 13 – Neustupného. Jiří Neustupný podnikl v rámci své činnosti řadu studijních i výzkumných cest po Československu i do zahraničí: do Rumunska, Bulharska, Řecka, Německa, Francie, Dánska, Švédska, Velké Británie a Irska, USA a Mexika. Kromě praktické archeologie se věnoval teoretické muzeologické činnosti: v letech 1926–1946 zastával funkci tajemníka Svazu čs. resp. českých muzeí, od roku 1950 přednášel muzeologii na FF UK, 1967–1981 vedl jím vytvořené Středisko pro výuku muzeologie FF UK při Národním muzeu, 1969 byl jmenován řádným profesorem počátků lidských dějin a muzeologie UK, 1953–1958 přednášel na VŠ pedagogické, 1968–1974 přednášel na Univerzitě 17. lis...

Více od autora