Jožka Jabůrková
Evička v zemi divů

Jožka Jabůrková

Josefa Žofie Jabůrková, rozená Řehová, známá jako Jožka Jabůrková, literární pseudonym Ida Ostravská byla československá levicová novinářka, spisovatelka a politička. Od roku 1931 pražská zastupitelka KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena. Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehové. Matka ji vychovávala v přísně katolickém duchu, žily ve vzájemných konfliktech a po matčině onemocnění tuberkulózou také ve skromných majetkových poměrech. Vzpomínky na sociální vyloučení v dětství a komplikovaná povaha ovlivnily Jožku Jabůrkovou na celý život. Po ukončení měšťanské školy absolvovala v letech 1911–1914 ve Vítkovicích tříletý kurs pro učitelky mateřských škol a nastoupila jako vychovatelka do služby v rodině, odkud byla za kritické postoje vyhozena. Když v roce 1915 matka zemřela, Jožka prožila milostný vztah a v deziluzi se pokusila o sebevraždu. Během první světové války pracovala krátce jako pomocná síla a potom v kancelářích Vítkovických železáren, kde se v roce 1917 zúčastnila demonstrace dělnických žen s útokem na tovární prodejnu zboží Warenhalle. Poté pracovala v podnikové vítkovické nemocnici jako pomocná zdravotní sestra. Od mládí působila v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičenkou, cvičitelkou i náčelnicí. Po skončení první sv̟ětové války se koncem roku 1918 odstěhovala do Prahy, kde pracovala do roku 1920 jako vychovatelka v rodině lékaře. Roku 1920 se provdala za funkcionáře dělnické tělovýchovy Stanislava Jabůrka , s nímž bydlela v Košířích. Pracovala krátce jako dělnice v továrně na výrobu plechu, po té jako střihačka a překladatelka titulků Pragafilmu a v dalších zaměstnáních. Zapojila se do sociálně demokratického hnutí, které se jí jevilo málo radikální, a proto v roce 1921 vstoupila do Komuni...