Berenice Abbott
Eugéne Atget : [Fot. monografie]

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Monografie o francouzském fotografu-umělci, jenž donucen zanechat herecké dráhy, našel v umělecké fotografii chudičkou existenci a především nový smysl života. Pro své fotografie měl jen jediný, ale zároveň i jedinečný námět: Paříž. Dochovaný zlomek z jeho nesčetných fotografií nejen dokládá nevšednost jeho umění, ale …i trvale zachovává kus zmizelé podoby a života milovaného města.

Atget, Eugène : dílo – stati a reprodukce

Obsahuje 71 černobílých snímků. Monografie o francouzském fotografu-umělci, jenž donucen zanechat herecké dráhy, našel v umělecké fotografii chudičkou existenci a především nový smysl života. Pro své fotografie měl jen jediný, ale z…ároveň i jedinečný námět: Paříž. Dochovaný zlomek z jeho nesčetných fotografií nejen dokládá nevšednost jeho umění, ale i trvale zachovává kus zmizelé podoby a života milovaného města.

Atget, Eugène : dílo – stati a reprodukce

Obsahuje 71 černobílých snímků.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba se začíná rozlepovat, vše drží

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý vazba se začíná rozlepovat, vše drží	Skladem pro e-shop	149 Kč
	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba se začíná rozlepovat, vše drží
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	18 s., 71 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	Věra Skoupilová
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Umělecká fotografie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 17:9
Číslo položky:	1285630

O autorovi

Berenice Abbott

Berenice Abbottová byla americká fotografka, která se proslavila černobílou fotografií newyorské architektury 30. let 20. století. Jméno Berenice převzala při svém pobytu ve Francii ve 20. letech 20. století. Narodila se ve Springfieldu v Ohiu, kde vyrůstala se svou matkou. V jedné ze svých autobiografických skečí se zmiňuje o svém nepříliš šťastném dětství se svou rozvedenou matkou, odloučená od svých pěti sourozenců. V roce 1918 opustila Ohio spolu se svými přáteli Susan Jenkinsovou a Jamesem Lighem se přestěhovala se do New Yorku, kde si společně pronajali pokoj v bohémské čtvrti Greenwich Village. Nejprve projevila zájem o novinařinu, ale brzy se její zájem obrátil k divadlu. V roce 1919 skoro zemřela, když New York zasáhla pandemie španělské chřipky. Po uzdravení se rozhodla pro studium žurnalistiky na Columbijské Univerzitě, avšak rozčarována výukou, opustila od plánu stát se novinářkou a dala se na studium sochařství. Odjela do Evropy v roce 1921 a strávila v Paříži a Berlíně dva roky studiem sochařství. Během tohoto období si také změnila jméno na Berenice. Také publikovala několik básní v literárním časopise. V roce 1923 v Paříži potkala Američana Mana Raye, který se zabýval portrétní fotografií a sháněl ochotnou asistentku. Od něho se rychle učila stylizaci a abstraktní kompozici. Man Ray ji posléze nabídl, že místo zvýšení mzdy může používat jeho studio. Jeho nabídku přijala a brzy se díky svým fotografiím stává slavnou. V roce 1926 už měla svoji první samostatnou výstavu v galerii Au Sacre du Printemps a založila své vlastní studio. Portrétovala osobnosti z uměleckého a literárního světa, jako vlastence Jeana Cocteau, Jamese Joyce a další. Také pracovala pro francouzský Vogue magazín. V roce 1925 jí Man Ray přivedl k fotografiím Eugèna Atgeta a ona se stala jeho velkou obdivovatelkou. V roce 1927 se jí podařilo Atgeta přemluvit, zda by jej mohl...

Více od autora