Anatole France
Epikurova zahrada

1919 | Nakladatelství Alois Srdce

části: Myšlenky, aforizmy - O ženských klášterech - Rozmluva, kterou jsem měl dnes v noci o počátcích abeced - Ženské studium - O zázraku - Větrný zámek - O polích Elysijských - Ariste a Polyphile aneb o řeči metafysické - Převorství části: Myšlenky, aforizmy - O ženských klášterech - Rozmluva, kterou jsem měl dnes v noci o počátcích abeced - Ženské studium - O zázraku - Větrný zámek - O polích Elysijských - Ariste a Polyphile ane…b o řeči metafysické - Převorství

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	112
Jazyk:	česky
Překladatel:	Adolf Gottwald
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2026 14:5
Číslo položky:	1648065

O autorovi

Anatole France

Anatole France, vlastním jménem Jacques-François-Anatole Thibault, byl francouzský básník a prozaik, literární kritik a esejista, humanistický filozof, pokračovatel racionalistických tradic renesance a osvícenství, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1921. Bývá často označován za posledního velkého spisovatele 19. století a prvního velkého spisovatele 20. století. Anatole France se narodil roku 1844 jako syn pařížského kupce a antikváře. Získal důkladné klasické vzdělání na Collége Stanislas a v letech 1876 až 1890 působil jako pomocný knihovník v Senátu. Roku 1877 se oženil, ale jeho manželství skončilo roku 1892 rozvodem. France totiž od konce 80. let udržoval úzký vztah s paní Armand de Caillavet , která významně přispěla k úspěchu jeho umělecké kariéry, neboť ho učinila středem svého salónu, nabádala ho ke spisovatelské činnosti, připravila mu půdu pro přijetí do Francouzské akademie roku 1896 a umožnila mu ve své společnosti cestovat po Francii, Itálii, Sicílii, Řecku a Malé Asii. Svou literární činnost zahájil France jako mladý parnasistní básník oddaný kultu scientismu a píšící verše s antickou tematikou a s tematikou srážky antiky a křesťanství. Později se stává představitelem impresionistické literární kritiky, odmítá Zolův naturalismus i nesrozumitelnost symbolismu, uznává především klasiky a hlásí se ke konzervatismu . Avšak už koncem 80. let se začal zajímat o problematiku současnosti, dával průchod svému ateistickému zaměření a začíná se měnit v příznivce anarchistických a socialistických myšlenek. V letech 1883–1896 psal čtrnáctidenní kroniky do Le Globé a do L'Univers ilustré a v letech 1886–1893 působí jako literární kritik v deníku Le Temps. Anatole France začal postupně dosahovat širokého ohlasu u čtenářské obce jednak vynikající jazykovou úrovní, jednak vtipem, duchaplností, říznou ironií a aforistickým laděním svých děl a stal se známým spisovatelem s f...

Více od autora