Knihy
Historie
Antika
Pavel Oliva
Encyklopedie dějin starověku

Pavel Oliva: Encyklopedie dějin starověku

Pavel Oliva, Petr Charvát, Václav Marek
Encyklopedie dějin starověku

2008 | Nakladatelství Libri

Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l.
Abecedně řazená hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, …Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty. Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l.
Abecedně řazen…á hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	535
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072772015
ISBN:	9788072772018
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 2. 2025 17:48
Číslo položky:	1130972

O autorech

Pavel Oliva

Pavel Oliva byl český klasický filolog, historik antiky a spisovatel. Narodil se jako starší ze dvou synů do dobře situované měšťanské rodiny; jeho otec Oskar Ohrenstein pocházel ze Soutic a byl obchodním zástupcem firmy pro nákup a prodej chmele, matka Josefa, rozená Spitzová , pocházela z Kutné Hory. Dětství prožil v Praze ve Fibichově ulici, na pomezí Vinohrad a Žižkova. Navštěvoval tam klasické gymnázium. Celý život se věnoval antické civilizaci, zejména kultuře a jejím jazykům – latině a řečtině. Vzhledem k tomu, že byl postižen nacistickými rasistickými zákony, byl v sedmnácti letech vyloučen z klasického gymnázia a nedlouho poté zařazen do jednoho z prvních transportů do židovského ghetta v Terezíně. V průběhu války byl pak přesunut do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Oba rodiče i mladší bratr Otokar zahynuli v transportu do koncentračního tábora Pavel Oliva byl doyenem české historické vědy a v oboru studií o antickém starověku ji na mezinárodním fóru reprezentoval déle než půl století. Řadu let působil v Historickém ústavu ČSAV a spolupracoval též s Kabinetem pro klasická studia ČSAV a s Ústavem řeckých a římských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednášel i na univerzitách v zahraničí, zejména v Německu a ve Velké Británii, kde byl v roce 1981 hostujícím profesorem na univerzitě v Oxfordu. Aktivně se podílel na četných mezinárodních kongresech, zastupoval československou a českou vědu o antických studiích v komitétu Eirene, v Mezinárodní federaci pro klasická studia a v Mezinárodní akademické unii při UNESCO. V roce 1946 se stal členem KSČ, odkud byl v roce 1970 vyloučen. Byl předsedou Jednoty klasických filologů, dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu. Publikoval velké množství studií o aktuálních otázkách dějin starověku v odborných časopisech i v zahraničí...

Více od autora

Václav Marek

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Více od autora