Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi / Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum. Kniha ukazuje, jak barvitě dokázali naši předkové přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na dobrodružnou pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma. V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí” podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít. Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a kacířsky nabourává stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak běžní lidé v každodenním životě. Ne vždy totiž lidé považovali za svůj hlavní životní cíl „maximalizovat užitek“ tak jako dnes, což v době ekonomické krize stojí za to vědět. Poté, co autor představí nečekaně pestrou škálou pramenů od Eposu o Gilgamešovi přes Bibli a Komenského až po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby. Kniha vrcholí provokativní pasáží na téma, proč je věda (nejen ekonomická) nevědecká a nespolehlivá, a končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. Ekonomie dobra a zla přichází na trh s krátkou přímluvou Václava Havla, podle něhož Sedláčkovy názory nemusí konvenovat všem, ale přesto (či právě proto) je na místě se z takového díla radovat. Ekonom Jan Švejnar pochválil Sedláčkovu prvotinu jako “osvěžující elixír” pro ekonomickou obec i širokou veřejnost. Jan Kraus, další z recenzentů uvedených na obálce, dodává: “Představuji si, že by takhle měly vypadat moderní učebnice. Jste li typem jako já, tedy žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás. Užijete si!”