Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 428 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 5. svazek ed. Souvislosti 10x |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-204-0549-6 (brož.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 25. května 2023 16:13 |
Číslo položky: | 558031 |
Kniha pojednává o soudním procesu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v roce 1961. Eichmann byl 11. května 1960 unesen z Argentiny, kde žil od konce války a dopraven do Izraele. Eichmann byl obviněn jako hlavní aktér konečného řešení židovské otázky.
Celá kniha je koncipována jako reportáž z průběhu Jeruzalémského procesu, při kterém byl nakonec Eichmann odsouzen k trestu smrti.
Arendtová si pokládá otázku, zda může být Eichmann vůbec souzen, a pokud ano, tak za co. Znovu se tu opakuje dilema z norimberských procesů, při kterých se obžalovaní hájili především tím, že poslouchali rozkazy, za jejichž neuposlechnutí jim hrozil vysoký trest a řídili se tak podle platného práva.
Jedná se o nejkontroverznější dílo autorky, které napsala v roce 1963 a popudila si jím židovskou komunitu, když zpochybnila schopnost člověka používat v podmínkách sílícího stranictví, nacionalismu a modernizace racionální uvažování.
Johanna „Hannah“ Arendt byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“. Narodila se jako jediné dítě do sekulární židovské rodiny žijící v Lindenu, který je nyní součástí Hannoveru. Roku 1913 se rodina přestěhovala do Königsbergu , rodného města Immanuela Kanta. Ve věku sedmi let přišla o otce, který zemřel následkem onemocnění syfilis. Matka se roku 1920 znovu vdala za Martina Beerwalda a do rodiny tak Hanně přibyly i dvě nevlastní starší sestry, Eva a Clara. Od malička byla Hannah náruživou čtenářkou, jako studentka střední školy se zabývala mimo jiné díly Immanuela Kanta a J. W. Goetheho. Střední školu ukončila roku 1924 a téhož roku začala studovat teologii na univerzitě v Marburgu. Právě zde navázala také dlouholetý vztah se svým učitelem filosofie, Martinem Heideggerem, který začal krátkou milostnou aférou. Arendtová milostný vztah ukončila poté, co se dozvěděla o Heideggerově spojení s NSDAP. Jejich přátelství však i přes určité napětí neskončilo a Heideggerova fenomenologická metoda měla značný vliv na její práci. Fenomenologii dále studovala u Edmunda Husserla na univerzitě Freiburg im Breisgau, později na univerzitě v Heidelbergu studovala filosofii u Karla Jasperse. U Jasperse napsala svou disertační práci o konceptu lásky v díle svatého Augustina – Der Liebesbegriff bei Augustin. Také s Jaspersem si Arendtová udržela blízký vztah po celý život. Roku 1929 Arendtová získala doktorát a vdala se za Günthera Sterna, známého spíše pod literárním pseudonymem Günther Anders. Novomanželé žili nejprve v Berlíně, poté krátce v Heidelbergu, nějaký čas ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně zpátky v Berlíně. Günther Anders emigroval roku 1933 do Paříže; manželství skončilo rozvodem roku 1937. Když se ve třicátých letech začal rozmá...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem