Adolf Scherl byl český teatrolog, divadelní historik a kritik a muzikolog. Jeho badatelský zájem se zaměřil především na dvě oblasti: starší divadlo od doby baroka po ranou etapu národního obrození a na meziválečnou avantgardu. Svojí divadelně-historickou prací se podílel autorsky a redakčně na velkých historických a lexikografických projektech. Narodil se v Praze v rodině JUDr. Adolfa Scherla, úředníka České průmyslové banky. Matka byla vnučkou Ferdinanda Náprstka, rodina měla divadelní tradice. Zájmem Adolfa Scherla byla v mládí zvláště hudba, studoval hru na klavír a kytaru. Maturoval v roce 1944 na reálném gymnáziu a krátce působil jako technický úředník. Od roku 1945 začal studovat muzikologii u prof. Josefa Huttera na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a později přestoupil na studium estetiky u prof. Josefa Mukařovského. Účastnil se divadelního semináře . Na škole se také seznámil s Jindřichem Honzlem, který tam přednášel. Ten pozval Adolfa Scherla ke spolupráci na časopisu Otázky divadla a filmu, kde pak Scherl poprvé publikoval. V roce 1946 vstoupil do KSČ. V roce 1948 se stal asistentem v semináři estetiky na fakultě, na podzim roku 1949 se stal tajemníkem děkana, avšak v roce 1951 musel z fakulty i z KSČ odejít pro „byrokratismus a pravicovou úchylku“. Rigorózní zkoušky na fakultě složil dodatečně až během vojenské základní služby. . V roce 1953 se vrátil do Prahy a působil ve svobodném povolání a věnoval se divadelní kritice. V roce 1957 jej vyzval prof. František Černý ke spolupráci v nově založeném Kabinetu pro studium českého divadla v Ústavu pro českou literaturu ČSAV . Ve skupině prvních...