Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 155 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Čapek, J Čapek |
Vydání: | 5. vyd. v Albatrosu |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | ne 28. dubna 2024 14:07 |
Číslo položky: | 828915 |
Edudant a Francimor jsou synci kouzelnice madame Halabáby. Edudant, starší a silnější, a hubený Francimor žijí spokojeně s matkou v chaloupce v temném lese. Společnost jim dělají bílý kozel Rudolf, starý drak Verpanides a černý kocour Šmakovník. Jednou se oba hoši vydají na kouzelném koštěti se svými spolužáky na školní výlet. Nešťastnou náhodou při návratu zabloudí a upadnou do rukou loupežníků. Podaří se jim však uprchnout a při své cestě domů se dostanou do podivuhodných končin a prožívají neuvěřitelné příhody.
Kniha, plná fantastických situací a groteskních dobrodružství, sršící vtipem a nápady, je báječným čtením pro všechny děti i rodiče. Vyprávění, kterým se autor vrací do světa dětí, patří k české humoristické klasice.
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem