Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Jan Patočka
Dvě studie o Masarykovi

Jan Patočka
Dvě studie o Masarykovi : 1977

1980 | Nakladatelství Sixty-Eight Publishers

Dva eseje Hudečková žáka o T.G. Masarykovi. Obsahuje též „Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar – Kolem Masarykovy filozofie náboženství“. Exilové vydání. Úvod napsal Erazim Kohák, obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová. Dva eseje Hudečková žáka o T.G. Masarykovi. Obsahuje též „Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar – Kolem Masarykovy filozofie náboženství“. Exilové vydání. Úvod napsal Erazim Kohák, obálku s p…oužitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
ISBN10:	0887810780
ISBN:	9780887810787
Edice:	Petlice
Vydání:	1. Title
Vydáno v:	Toronto
Vystaveno:	19. 11. 2024 10:24
Číslo položky:	1060869

O autorovi

Jan Patočka

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Více od autora