Marcus Tullius Cicero
Dvě rozmluvy

1960 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Oba dialogy dávají nahlédnout do filosofických názorů slavného řečníka a ideologa římské nobility. "Kato Starší o stáří" hájí přednosti pokročilého věku a "Laelius o přátelství" vyslovuje Ciceronovy názory na vztahy příslušníků vládnoucí vrstvy. Oba dialogy dávají nahlédnout do filosofických názorů slavného řečníka a ideologa římské nobility. "Kato Starší o stáří" hájí přednosti pokročilého věku a "Laelius o přátelství" vyslovuje Ciceronovy n…ázory na vztahy příslušníků vládnoucí vrstvy.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

desky s oděrkami, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý desky s oděrkami, bez obálky	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	146
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Reiniš
Edice:	244. svazek ed. 244. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání v SNKLHU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2025 13:18
Číslo položky:	1281720

O autorovi

Marcus Tullius Cicero

Marcus Tullius Cicero byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel. Narodil se v Arpinu v zámožné rodině jezdeckého stavu, která se však v politickém životě neangažovala. První vzdělání získal v Arpinu, později se vzdělával ještě v Římě. Studoval především rétoriku, ale i právo a filosofii. V době studií překládal z řečtiny. Roku 79 př. n. l. začal vystupovat veřejně, jako řečník u soudu. V tomto roce byl nucen ze zdravotních důvodů opustit Řím, odjel do Řecka, kde se spřátelil s řadou významných filosofů mladší Akademie a seznámil se s různými proudy řecké filosofie. Později cestoval i po Malé Asii a na ostrov Rhodos. Na těchto cestách se dále vzdělával a cvičil v rétorice. O dva roky později 77 př. n. l. se vrátil do Říma, zde se oženil s Terentií a začal se věnovat veřejným záležitostem, především obhajobám u soudu. Svou činností získal značnou popularitu a roku 76 př. n. l. byl zvolen quaestorem na Sicílii. Vyznamenal se poctivostí a snahou o spravedlnost a po ukončení quaestury se stal senátorem. Roku 70 př. n. l. se stal aedilem kurulským, v roce 67 př. n. l. městským praetorem a roku 64 př. n. l. byl proti zchudlému aristokratovi Catilinovi zvolen konzulem. Jako zastánce římské "smíšené ústavy" s prvky monarchie , aristokracie i demokracie odvrátil pozemkový zákon předložený Publiem Serviliem Rullem, protože by ohrozil moc aristokracie, a Catilinovo spiknutí, které patrně usilovalo o diktaturu v Římě. Po porážce Catilinova povstání dal bez soudu popravit řadu jeho přívrženců a roku 58 př. n. l. musel proto odejít do vyhnanství, ale již roku 57 př. n. l. mu byl povolen návrat do Říma. Zde se dále snažil vystupovat na obranu republiky, ale vzhledem k tomu, že veškerá moc již byla v rukou triumvirů, odešel z veřejného života a věnoval se výuce přede...

Více od autora