Josef Pelnář
Dušnost - soubor rozprav při IV pokračovacím kursu interní kliniky prof. Pelnáře a propedeutické kliniky prof. Prusíka pro praktické lékaře 28. a 29. října 1933.

1933 | Nakladatelství Spolek českých lékařů

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Kursy interní kliniky prof. J. Pelnáře a propedeutické kliniky prof. Prusíka pro praktické lékaře
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 6. 2021 13:14
Číslo položky:	190077

O autorovi

Josef Pelnář

Josef Pelnář byl český lékař, jeden za zakladatelů českého vnitřního lékařství. Vytvořil vědeckou školu, ze které vzešla řada významných českých internistů. Josef Pelnář se narodil v rodině obuvnického mistra Tomáše Pelnáře a jeho ženy Barbory. Vystudoval domažlické gymnázium a poté pokračoval ve studiu na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zde jej nejvíce inspirovaly osobnosti profesora vnitřního lékařství Josefa Thomayera a patologa Jaroslava Hlavy. Na II. lékařské klinice začal pracovat už v době studia, které ukončil roku 1897. Poté zde pokračoval jako externista. Prošel také ústavem patologické anatomie, posádkovou nemocnicí na Pohořelci nebo patologickým ústavem prof. Obrzuta ve Lvově. V letech 1901–1902 byl asistentem na Kuffnerově psychiatrické klinice, poté pět let na Thomayerově klinice. V roce 1905 se habilitoval pro patologii a internu. Podnikl studijní cesty do řady evropských zemí. Od roku 1907 pracoval jako soukromý odborný lékař. Roku 1912 byl jmenován mimořádným profesorem odborné patologie a terapie nemocí vnitřních, o pět let později skutečným mimořádným profesorem. Za 1. světové války pracoval v Srbsku, poté ve vojenské nemocnici v italském Terstu. V roce 1920 získal titul řádného profesora. O rok později se stal přednostou II. interní kliniky Lékařské fakulty UK v Praze. V roce 1939 byl nuceně penzionován. Na kliniku však docházel po zbytek života tak dlouho, dokud mu to zdraví dovolilo. Zemřel roku 1972 a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Více od autora