Eda Kriseová
Duši, tělo opatruj

2014 | Nakladatelství Práh

Tyto bytostné zážitky, stejně jako hluboké reflexe o světě a o bytí autorky v něm mohou být ukazatelem směru pro kohokoliv z nás. Díky meditativní povaze a četbě i studiu náboženských a filozofických děl daleko přesahují autobiografické vyprávění. Jejich nejsilnější linií je pak setkání s moudrostí Východu, jmenovitě s… indickou kulturou, kam autorka podnikla řadu cest – nikoliv ovšem turistických – daleko spíše iniciačních.

Vydejme se tedy na cestu spolu s ní. Letenku ani batoh potřebovat nebudeme. Otevřená mysl postačí. Tyto bytostné zážitky, stejně jako hluboké reflexe o světě a o bytí autorky v něm mohou být ukazatelem směru pro kohokoliv z nás. Díky meditativní povaze a četbě i studiu náboženských a filozofických …děl daleko přesahují autobiografické vyprávění. Jejich nejsilnější linií je pak setkání s moudrostí Východu, jmenovitě s indickou kulturou, kam autorka podnikla řadu cest – nikoliv ovšem turistických – daleko spíše iniciačních.

Vydejme se tedy na cestu spolu s ní. Letenku ani batoh potřebovat nebudeme. Otevřená mysl postačí.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072525123
ISBN:	9788072525126
Vystaveno:	29. 1. 2019 17:31
Číslo položky:	52204

O autorovi

Eda Kriseová

Eda Kriseová je česká novinářka a spisovatelka. Je členkou PEN klubu, Obce spisovatelů, Kafkovy společnosti a správní rady Nadace Central and Eastern European Book Project v Amsterodamu. Po maturitě v roce 1957 vystudovala Institut novinářství a osvěty na Univerzitě Karlově, kterou absolvovala v roce 1963. Poté se stala novinářkou v časopise Mladý svět, kde působila až do roku 1968. V roce 1969 byla reportérkou v časopise Listy. Po zákazu Listů nemohla publikovat ani pracovat v publicistice, proto se koncem roku 1969 stala asistentkou v Ústavu pro teorii a dějiny sdělovacích prostředků při UK. V letech 1974 až 1976 pracovala v universitním archivu, poté byla nucena také toto místo opustit a pracovala zcela mimo obor. V listopadu 1989 byla členkou Koordinačního centra Občanského fóra a mluvčí Václava Havla. Od ledna 1990 do rezignace V. Havla v červenci 1992 byla poradkyní prezidenta, od roku 1991 působila také jako ředitelka sekce Stížnosti a milosti prezidentské kanceláře. Od července 1992 se věnuje jen literární činnosti. Přednášela na George Washington University ve Washingtonu a absolvovala autorská čtení v řadě zemí. Začínala jako reportérka, její reportáže byly velmi často z exotických zemí. S vlastní literární tvorbou začala až po roce 1972, kdy ji bylo znemožněno pracovat v oboru žurnalistiky.

Více od autora