Miguel de Cervantes Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Miguel de Cervantes Saavedra, Václav Černý, Karel Purkyně, Quido Mánes
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha : [Kniha první] - Část 1.

1931 | Nakladatelství Melantrich

Chudý zeman, pomatený jejich čtením, se rozhoduje obnovit starodávné potulné rytířství a vydá se na cestu, aby konal hrdinské činy. Chudý, špatně vyzbrojený a s jediným sluhou vzbuzuje soucit a všechno, co v dobré víře vykoná, se nakonec obrátí proti němu a vždy se mu podaří dosáhnout výsledku, který neočekával. Autor …se vysmívá i samotnému ideálu rytířství a životní filosofii vládnoucí třídy. Chudý zeman, pomatený jejich čtením, se rozhoduje obnovit starodávné potulné rytířství a vydá se na cestu, aby konal hrdinské činy. Chudý, špatně vyzbrojený a s jediným sluhou vzbuzuje soucit a všechn…o, co v dobré víře vykoná, se nakonec obrátí proti němu a vždy se mu podaří dosáhnout výsledku, který neočekával. Autor se vysmívá i samotnému ideálu rytířství a životní filosofii vládnoucí třídy.

Součástí souboru:

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha 1931 (4 svazky (280; 247; 284; 238, to je, 288 ))

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 2. 2026

	Stav Dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 13. 2. 2026	~~139 Kč~~ 129 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	280
Jazyk:	česky
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Melantrichova knižnice, Melantrichovy knižnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:15
Číslo položky:	791718

O autorech

Miguel de Cervantes Saavedra

Miguel de Cervantes y Saavedra byl španělský voják, básník a spisovatel. Působil na přelomu 16. a 17. století za vlády Filipa II. a jeho potomka Filipa III. Ačkoliv ve Španělsku byla hospodářská krize, španělské umění a literatura dosahovaly svého vrcholu. Dalšími významnými osobnostmi v této době byli: Velázquez, Murillo, El Greco, Lope de Vega a Calderon). Cervantes se narodil jako třetí dítě z pěti v rodině zchudlého nižšího šlechtice Rodriga Cervantese z rodu Saavedrů , špatného chirurga, dobrého jezdce na koni a amatérského hráče na violu, a Doni Leonor de Cortinas Sánchez z rodiny statkářů. Rodiče mu zajistili vzdělání, jaké jim dovolila tehdejší finanční situace, kdy král Karel V. uvalil na obyvatele tak vysoké daně, že je bylo schopno zaplatit kolem 20% z nich. V roce 1551 se pětičlenná rodina přestěhovala za lepším životem do Valladolidu. Tento cíl se nenaplnil, protože Cervantesův otec Rodrigo byl špatný lékař, trpěl hluchotou, brzy byl uvězněn kvůli dluhům a majetek rodiny byl zabaven. V roce 1553 se rodina vrátila do rodného města, šestiletého Miguela učil číst a psát příbuzný rodiny Alonso de Vieras, od roku 1555 Cervantes chodil do nově založené Jezuitské školy v Córdobě. V roce 1564 se přestěhovali do Sevilly, a v roce 1566 do Madridu. V devatenácti letech začal studovat na veřejné škole Estudio de la Villa, kterou vedl lingvista, profesor Juan Lopéz de Hoyos, který se nejvíce zasloužil o Cervantesovo vzdělání a také v jednom se svých děl vydal i několik Cervatesových raných básní. Roku 1550 se narodil Cervantesův bratr Rodrigo, v roce 1552 sestra Magdalena, v roce 1554 bratr Juan. V roce 1569 se Cervantes přestěhoval do Říma. Tam pracoval jako tajemník pro Gulia Acquaviva. Možné vysvětlení pro Cervantesův nečekaný odjezd ze Španělska byl útěk před trestem za účast v souboji s Antoniem de Sigurga. V roce 1570 narukoval k vojsku Juan...

Více od autora

Václav Černý

Václav Černý byl český literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof. Po maturitě na Carnotově lyceu v Dijonu studoval bohemistiku a romanistiku, studia úspěšně zakončil roku 1929 . Od roku 1930 pracoval v Ženevě, kde se roku 1931 stal docentem srovnávacích literatur a obecné literární vědy. Roku 1936 se stal docentem na Karlově univerzitě a od roku 1938 působil jako mimořádný profesor i na Masarykově univerzitě v Brně. Od tohoto roku též redigoval Kritický měsíčník, ten redigoval až do roku 1942 a po jeho obnovení i v letech 1945–1948. Po uzavření vysokých škol působil jako učitel na gymnáziu, po druhé světové válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na Filozofické fakultě UK v Praze. Během druhé světové války se podílel na organizaci českého protinacistického odboje, 11. ledna 1945 byl zatčen gestapem a do konce války byl vězněn a vyšetřován na Pankráci. Řádným členem České akademie věd a umění se stal dne 18. června 1946. Pro své spory s marxistickým výkladem dějin literatury musel v roce 1951 opustit univerzitu. Téhož roku byl uvězněn, po návratu z vězení pracoval v nevýznamném postavení v Československé akademii věd. Roku 1968 mohl opět vyučovat na univerzitě, ale již roku 1970 musel nuceně odejít do důchodu. Po tomto roce jeho práce vycházely pouze v zahraničí. V prosinci 1976 podepsal Prohlášení Charty 77. Dlouhodobě spolupracoval s novinami Lidová demokracie, které mu umožnily publikovat články o literatuře. Jeho dílo mělo blízko k existencialismu, kterým se zabýval po teoretické stránce. Dále se zabýval francouzskou literaturou, barokní a později i staročeskou literaturou. Dalším jeho oblíbeným tématem byl romantismus. Černý se k literatuře stavěl jako k projevu individualismu, což nutně vedlo ke střetu se socialistickými kolektivistickými teoriemi. Sám se ovšem označoval za radikálního socialistu, měl ovšem výhrady ke komunismu a marxismus z fil...

Více od autora