Samuil Jakovlevič Maršak
Dům kočky Modroočky : Pro nejmenší

1962 | Státní nakladatelství dětské knihy

Kočka Modroočka je nafoukaná dáma, bydlí v honosném domě a slouží jí oddaný kocour Vasil. Oba jsou velkými snoby a zvou si na návštěvu zvířátka ze statku, aby se pochlubili, jak si žijí. Jednou přijdou ke dveřím domu prosit koččini synovci, koťata Uhlík a Zrzek. Sami mají rozbitý domek a nemohou sehnat nic k jídlu. Jej…ich teta Modroo čka je vyžene. Vše se však změní ve chvíli, kdy kočce její dům vyhoří a nikdo z jejich bývalých přátel jí neposkytne pomoc. Jedině koťátka pustí tetu do svého příbytku a ta je nucena změnit svoje životní hodnoty. Příběh z originálu přebásnil František Hrubín, text je upraven jako divadelní hra s postavami a popisem scén. Ke knížce byly k vystřihnutí také loutky z papíru s hlavními postavičkami příběhu. Kočka Modroočka je nafoukaná dáma, bydlí v honosném domě a slouží jí oddaný kocour Vasil. Oba jsou velkými snoby a zvou si na návštěvu zvířátka ze statku, aby se pochlubili, jak si žijí. Jednou přijdo…u ke dveřím domu prosit koččini synovci, koťata Uhlík a Zrzek. Sami mají rozbitý domek a nemohou sehnat nic k jídlu. Jejich teta Modroo čka je vyžene. Vše se však změní ve chvíli, kdy kočce její dům vyhoří a nikdo z jejich bývalých přátel jí neposkytne pomoc. Jedině koťátka pustí tetu do svého příbytku a ta je nucena změnit svoje životní hodnoty. Příběh z originálu přebásnil František Hrubín, text je upraven jako divadelní hra s postavami a popisem scén. Ke knížce byly k vystřihnutí také loutky z papíru s hlavními postavičkami příběhu.

Stav

Desky po hranách lehce odřené a stránky lehce ohmatané

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Desky po hranách lehce odřené a stránky lehce ohmatané
Poznámka:	obálka Helena Rokytová
Vazba:	pevná
Počet stran:	43
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Helena Rokytová
Překladatel:	František Hrubín
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2019 15:34
Číslo položky:	50886

O autorovi

Samuil Jakovlevič Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...

Více od autora