Přibližně počátkem šedesátých let minulého století se mezi ostravskými vysokými pecemi postavil dům, který se měl navždy stát připomínkou praktické a nezničitelné socialistické bytové architektury. V jeho zdech se skrýval nejlepší stavební materiál tehdejší doby, jenž dokonce dosáhl určitého věhlasu na bruselské světové výstavě. Jak ubíhaly roky, budova začala nezadržitelně chátrat podobně jako obyvatelé, kteří se do ní nastěhovali a strávili zde podstatnou část života. Byli to většinou lidé, kteří se trpně smířili s osudem, nechápali společenské změny a ztratili jakékoli naděje a perspektivy. Když jim jsou nabídnuty bytové jednotky za slušnou cenu k odprodeji navíc i s možností jejich levné rekonstrukce, téměř všichni tuto nabídku odmítnou. Naivně se totiž domnívají, že stát se o ně postará a když přijdou o střechu nad hlavou, dostane se jim nového a mnohem lepšího bydlení. Nikdo z nájemníků nedokáže překročit vlastní stín, neuvažuje o budoucnosti, každý je spokojen s tím, co má. Pouze student Martin Prchal tuší, k jakým zhoubným následkům by tato nečinnost mohla vést a proto se snaží své sousedy vytrhnout z apatie a přesvědčit je o správnosti zakoupení bytů do osobního vlastnictví. Nikdo však jeho námitkám nenaslouchá a poté Martin dokonce záhadně zmizí. Vyšetřením případu je pověřen kriminalista Adam Vejnar, kterému se podaří do prázdného a notně zdevastovaného bytu domu číslo 6 nastěhovat. Při pátrání po Martinovi však Vejnar naráží na hradbu mlčení, nezájmu a nepochopení i vyhýbavých odpovědí, které ho pouze utvrdí v názoru, že před ním má něco důležitého zůstat napořád utajeno...