Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Přemysl Pitter
Duchovní revoluce v srdci Evropy

Přemysl Pitter
Duchovní revoluce v srdci Evropy : pohled do dějin českého národa

1995 | Nakladatelství Nadace Přemysla Pittra a Olgy Fierzové

Pohled do dějin českého národa / Na významných postavách autor osvětluje základy české duchovní tradice.

Duchovní revoluce je výsledkem celoživotního zájmu P. Pittra o české dějiny, výrazem jeho lásky k české reformaci. Doplněné české vydání snad přiměje mnohé k tomu, aby se zamysleli nad smyslem českých dějin …a pochopili, co je posláním našeho národa. V době okupace roku 1968 P. Pitter píše: „Ztratili jsme svébytnost tím, že jsme šilhali po cizích vzorech. Spása nám nepřijde ani od Východu ani od Západu, ani od Severu ani od Jihu - jen z vlastní opravdovosti.“

V národních tradicích, ve starých humanitních ideálech velkých českých myslitelů viděl P. Pitter trvalé hodnoty českého národního života. Byl přesvědčen, že z poznatků minulosti je třeba vyvozovat ponaučení a důsledky pro život přítomný: „Poznávat děje minulé, jmenovitě dějiny vlastního národa, je věc velmi důležitá. Vždyť národ není jen lid žijící v přítomnosti, nýbrž i to, co v něm žije z minulosti. Avšak toto poznávání minulosti musí mít svůj účel. Nemělo by smysl hromadit poznatky minulosti a nevyvozovat z nich poučení a důsledky pro život přítomný.“

Následující kapitoly jsou pokusem načrtnout životní obraz některých z těchto hrdinů ducha na pozadí jejich doby. Celek však nechce být obsáhlými dějinami, spíše galerií těch, kteří vtiskli českému národu jeho duchovní ráz a kteří budou i nadále určovat jeho tvůrčí činnost.

Svůj obdiv a úctu vyslovuje P. Pitter dílu knížete Václava a biskupa Vojtěcha, jejich pokoře, zbožnosti, laskavosti a nesmiřitelnosti s válečným střetnutím. Skutečnou inspirací se pro P. Pittra stal život a dílo Jana Milice z Kroměříže, jeho spojení náboženské vroucnosti s praktickou sociální pomocí druhým. U Mistra Jana Husa si váží jeho osobní statečnosti a poctivosti v boji za pravdu, za život podle mravních zákonů. Husova víra ve vlastní svědomí, v poznanou pravdu se stává ústředním motivem Duchovní revoluce. Ve stejném duchu hodnotí P. Pitter dílo dalších představitelů české reformace - Matěje z Janova, Mistra Jakoubka ze Stříbra, Jana Rokycany. Zvláštní kapitolu věnuje Petru Chelčickému, jehož nauka o odmítnutí služby mečem ovlivnila vlastní orientaci P. Pittra. Ideály Jednoty bratrské autor vysoce vyzdvihl v kapitole zasvěcené bratru Řehořovi, zakladateli Jednoty českých a moravských bratří. Cenné zdroje duchovních hodnot, vzor odvahy a jednoznačného postoje nacházel P. Pitter u Jana Amose Komenského. T. G. Masaryk je v Pittrově galerii významných osobností českých dějin další postavou, která tvořila duchovní hodnoty našeho národa. Masarykova hesla „Pravda vítězí" a „Ježíš - ne Caesar!" přijal P. Pitter za svoje životní krédo. Pohled do dějin českého národa / Na významných postavách autor osvětluje základy české duchovní tradice.

Duchovní revoluce je výsledkem celoživotního zájmu P. Pittra o české dějiny, výrazem je…ho lásky k české reformaci. Doplněné české vydání snad přiměje mnohé k tomu, aby se zamysleli nad smyslem českých dějin a pochopili, co je posláním našeho národa. V době okupace roku 1968 P. Pitter píše: „Ztratili jsme svébytnost tím, že jsme šilhali po cizích vzorech. Spása nám nepřijde ani od Východu ani od Západu, ani od Severu ani od Jihu - jen z vlastní opravdovosti.“

V národních tradicích, ve starých humanitních ideálech velkých českých myslitelů viděl P. Pitter trvalé hodnoty českého národního života. Byl přesvědčen, že z poznatků minulosti je třeba vyvozovat ponaučení a důsledky pro život přítomný: „Poznávat děje minulé, jmenovitě dějiny vlastního národa, je věc velmi důležitá. Vždyť národ není jen lid žijící v přítomnosti, nýbrž i to, co v něm žije z minulosti. Avšak toto poznávání minulosti musí mít svůj účel. Nemělo by smysl hromadit poznatky minulosti a nevyvozovat z nich poučení a důsledky pro život přítomný.“

Následující kapitoly jsou pokusem načrtnout životní obraz některých z těchto hrdinů ducha na pozadí jejich doby. Celek však nechce být obsáhlými dějinami, spíše galerií těch, kteří vtiskli českému národu jeho duchovní ráz a kteří budou i nadále určovat jeho tvůrčí činnost.

Svůj obdiv a úctu vyslovuje P. Pitter dílu knížete Václava a biskupa Vojtěcha, jejich pokoře, zbožnosti, laskavosti a nesmiřitelnosti s válečným střetnutím. Skutečnou inspirací se pro P. Pittra stal život a dílo Jana Milice z Kroměříže, jeho spojení náboženské vroucnosti s praktickou sociální pomocí druhým. U Mistra Jana Husa si váží jeho osobní statečnosti a poctivosti v boji za pravdu, za život podle mravních zákonů. Husova víra ve vlastní svědomí, v poznanou pravdu se stává ústředním motivem Duchovní revoluce. Ve stejném duchu hodnotí P. Pitter dílo dalších představitelů české reformace - Matěje z Janova, Mistra Jakoubka ze Stříbra, Jana Rokycany. Zvláštní kapitolu věnuje Petru Chelčickému, jehož nauka o odmítnutí služby mečem ovlivnila vlastní orientaci P. Pittra. Ideály Jednoty bratrské autor vysoce vyzdvihl v kapitole zasvěcené bratru Řehořovi, zakladateli Jednoty českých a moravských bratří. Cenné zdroje duchovních hodnot, vzor odvahy a jednoznačného postoje nacházel P. Pitter u Jana Amose Komenského. T. G. Masaryk je v Pittrově galerii významných osobností českých dějin další postavou, která tvořila duchovní hodnoty našeho národa. Masarykova hesla „Pravda vítězí" a „Ježíš - ne Caesar!" přijal P. Pitter za svoje životní krédo.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	131 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	807017840X
ISBN:	9788070178409
Vydání:	Druhé české vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2024 15:43
Číslo položky:	797675

O autorovi

Přemysl Pitter

Přemysl Pitter * 21. 6. 1895 Praha † 15. 2. 1976 Curych Vyučil se typografem. Pod vlivem válečných zážitků, četby bible a L. N. Tolstého studoval po válce několik semestrů na HTF v Praze, poté působil jako laický evangelický kazatel a sociální pracovník. V r. 1922 založil hnutí pro duchovní obrodu a sbratření lidstva Nový Jeruzalém, v r. 1933 útulek Milíčův dům pro chudou žižkovskou mládež, 1938 ozdravovnu v Mýtě u Rokycan. V posledních letech 2. světové války se jako člen Výboru křesťanské pomoci židovským dětem zapojil do odboje proti nacistům. „V duchu Ježíšově, bez nenávisti a násilí“ zachraňoval židovské děti před odsunem do vyhlazovacích táborů a podporoval rodiny zatčených účastníků odboje. V l. 1945–47 inicioval a řídil záchrannou akci „zámky“ pro děti z nacistických koncentračních táborů a z československých internačních táborů. V zámcích nedaleko Prahy nalezly útulek děti zahynulých Židů i vystěhovávaných Němců. P. pečoval o jejich duchovní růst i tělesné zdraví a v souladu se svými křesťanskými zásadami v nich rozvíjel vzájemnou toleranci a lásku. Před deportací do Jáchymova emigroval v srpnu 1951 do západního Německa. Deset let pracoval v emigrantském táboře Valka u Norimberka, kde se staral o československé uprchlíky, spolupracoval s BBC a se stanicí Svobodná Evropa, od 1962 působil ve Švýcarsku. V Curychu založil Husův sbor, českou školu a odbočku České společnosti pro vědy a umění, od r. 1962 vydával časopis Hovory s pisateli. U příležitosti jeho 80. narozenin mu TF curyšské univerzity udělila titul Dr.h.c. , r. 1991 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka in memoriam ; jeho nedožité sté narozeniny zařadilo UNESCO mezi světová kulturní výročí. Inspirován Novým zákonem a pacifismem P. Chelčic...

Více od autora