Pohled do dějin českého národa / Na významných postavách autor osvětluje základy české duchovní tradice.

Duchovní revoluce je výsledkem celoživotního zájmu P. Pittra o české dějiny, výrazem jeho lásky k české reformaci. Doplněné české vydání snad přiměje mnohé k tomu, aby se zamysleli nad smyslem českých dějin a pochopili, co je posláním našeho národa. V době okupace roku 1968 P. Pitter píše: „Ztratili jsme svébytnost tím, že jsme šilhali po cizích vzorech. Spása nám nepřijde ani od Východu ani od Západu, ani od Severu ani od Jihu - jen z vlastní opravdovosti.“

V národních tradicích, ve starých humanitních ideálech velkých českých myslitelů viděl P. Pitter trvalé hodnoty českého národního života. Byl přesvědčen, že z poznatků minulosti je třeba vyvozovat ponaučení a důsledky pro život přítomný: „Poznávat děje minulé, jmenovitě dějiny vlastního národa, je věc velmi důležitá. Vždyť národ není jen lid žijící v přítomnosti, nýbrž i to, co v něm žije z minulosti. Avšak toto poznávání minulosti musí mít svůj účel. Nemělo by smysl hromadit poznatky minulosti a nevyvozovat z nich poučení a důsledky pro život přítomný.“

Následující kapitoly jsou pokusem načrtnout životní obraz některých z těchto hrdinů ducha na pozadí jejich doby. Celek však nechce být obsáhlými dějinami, spíše galerií těch, kteří vtiskli českému národu jeho duchovní ráz a kteří budou i nadá­le určovat jeho tvůrčí činnost.

Svůj obdiv a úctu vyslovuje P. Pitter dílu knížete Václava a biskupa Vojtěcha, jejich pokoře, zbožnosti, laskavosti a nesmiřitelnosti s válečným střetnutím. Skutečnou inspirací se pro P. Pittra stal život a dílo Jana Milice z Kroměříže, jeho spojení náboženské vroucnosti s praktickou sociální pomocí druhým. U Mistra Jana Husa si váží jeho osobní statečnosti a poctivosti v boji za pravdu, za život podle mravních zákonů. Husova víra ve vlastní svědomí, v poznanou pravdu se stává ústředním motivem Duchovní revoluce. Ve stejném duchu hodnotí P. Pitter dílo dalších představitelů české reformace - Matěje z Janova, Mistra Jakoubka ze Stříbra, Jana Rokycany. Zvláštní kapitolu věnuje Petru Chelčickému, jehož nauka o odmítnutí služby mečem ovlivnila vlastní orientaci P. Pittra. Ideály Jednoty bratrské autor vysoce vyzdvihl v kapitole zasvěcené bratru Řehořovi, zakladateli Jednoty českých a moravských bratří. Cenné zdroje duchovních hodnot, vzor odvahy a jednoznačného postoje nacházel P. Pitter u Jana Amose Komenského. T. G. Masaryk je v Pittrově galerii významných osobností českých dějin další postavou, která tvořila duchovní hodnoty našeho národa. Masarykova hesla „Pravda vítězí" a „Ježíš - ne Caesar!" přijal P. Pitter za svoje životní krédo.