Karel Havlíček Borovský: Duch Národních Novin

Karel Havlíček Borovský
2x Karel Havlíček Borovský v 1 svazku : Duch Národních Novin + Na památku Karla Havlíčka a slavnosti borovské dne 19. srpna roku 1862

1851 | Nakladatelství Tiskárna Františka Procházky Fr. Procházka

Karel Havlíček Borovský: Duch Národních novin - výbor. Vybrali a uspořádali, text připravili, edičními poznámkami a vysvětlivkami opatřili Jaromír Bělič a Jiří Skalička. Předmluvu napsal Miloslav Hájek. Věnovací dopis Františku Palackému. První vydání v Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p., v redakci …krásné literatury Karel Havlíček Borovský: Duch Národních novin - výbor. Vybrali a uspořádali, text připravili, edičními poznámkami a vysvětlivkami opatřili Jaromír Bělič a Jiří Skalička. Předmluvu napsal Miloslav Háje…k. Věnovací dopis Františku Palackému. První vydání v Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p., v redakci krásné literatury

Obsažené svazky:

Na památku Karla Havlíčka a slavnosti borovské dne 19. sr... 1862 (34 , [1] list obrazových příloh)
Duch Národních Novin, spis obsahující úvodní články z Národ... 1851 (281 s.)

Stav

Mírně opotřebená

stránky s fleky, místy vodní mapky, odřený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky s fleky, místy vodní mapky, odřený hřbet
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	34 + 281
Jazyk:	česky
Vydáno v:	V Hoře Kutné
Vystaveno:	3. 2. 2026 5:51
Číslo položky:	1597732

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora