Knihy
Ekonomie a obchod
Pavel Kohout
Dramata a frašky ekonomie

Pavel Kohout
Dramata a frašky ekonomie : Kohout se ptá Kohouta

2011 | Nakladatelství Pistorius & Olšanská

Kohout se ptá Kohouta.

V dobách krize vystupují do popředí ekonomické a finanční otázky, které v jiných dobách většinu občanů zajímají mnohem méně a k jejichž posouzení je třeba mít alespoň elementární ekonomické znalosti:
Proč a jak vlastně k finančním krizím dochází? Jsou nevyhnutelné?
Jak nejlépe ochrán…it své úspory?
Jak funguje sociální pojištění a máme na ně ve stáří spoléhat?
Jak by se mělo nejlépe financovat zdravotnictví? A školství?
Jaká je cena za sociální stát?
Je kultura zboží?
Co se to děje v Řecku a jaká je budoucnost eurozóny?
Do jaké míry ovlivňuje korupce státní rozpočet?
atd., atp…

Ekonom Pavel Kohout nám ve své knize nabízí vhled do těchto i jiných problémů. Opírá se při tom o svou širokou erudici a publicistický talent a odpovídá na otázky, které mu v zastoupení laiků klade jiný Pavel Kohout , spisovatel a dramatik. Jejich dialog, publikovaný na pokračování na stránkách Lidových novin od října 2010 do září 2011, představuje svéráznou učebnici ekonomického myšlení. Nenabízí sice žádný systematický přehled pojmů a nevyžaduje žádné nudné biflování pouček a zákonů, za to však poskytuje hlubší porozumění ekonomickým silám, jimiž jsme zmítáni.

16 barevných ilustrací Miroslava Huptycha

Vydání první Kohout se ptá Kohouta.

V dobách krize vystupují do popředí ekonomické a finanční otázky, které v jiných dobách většinu občanů zajímají mnohem méně a k jejichž posouzení je třeba mít alespoň ele…mentární ekonomické znalosti:
Proč a jak vlastně k finančním krizím dochází? Jsou nevyhnutelné?
Jak nejlépe ochránit své úspory?
Jak funguje sociální pojištění a máme na ně ve stáří spoléhat?
Jak by se mělo nejlépe financovat zdravotnictví? A školství?
Jaká je cena za sociální stát?
Je kultura zboží?
Co se to děje v Řecku a jaká je budoucnost eurozóny?
Do jaké míry ovlivňuje korupce státní rozpočet?
atd., atp…

Ekonom Pavel Kohout nám ve své knize nabízí vhled do těchto i jiných problémů. Opírá se při tom o svou širokou erudici a publicistický talent a odpovídá na otázky, které mu v zastoupení laiků klade jiný Pavel Kohout , spisovatel a dramatik. Jejich dialog, publikovaný na pokračování na stránkách Lidových novin od října 2010 do září 2011, představuje svéráznou učebnici ekonomického myšlení. Nenabízí sice žádný systematický přehled pojmů a nevyžaduje žádné nudné biflování pouček a zákonů, za to však poskytuje hlubší porozumění ekonomickým silám, jimiž jsme zmítáni.

16 barevných ilustrací Miroslava Huptycha

Vydání první

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	179 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087053656
ISBN:	9788087053652
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Příbram
Vystaveno:	30. 4. 2023 17:22
Číslo položky:	544213

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora