Knihy
Ekonomie a obchod
Pavel Kohout
Dramata a frašky ekonomie

Pavel Kohout
Dramata a frašky ekonomie : Kohout se ptá Kohouta

2011 | Nakladatelství Pistorius & Olšanská

Kohout se ptá Kohouta.

V dobách krize vystupují do popředí ekonomické a finanční otázky, které v jiných dobách většinu občanů zajímají mnohem méně a k jejichž posouzení je třeba mít alespoň elementární ekonomické znalosti:
Proč a jak vlastně k finančním krizím dochází? Jsou nevyhnutelné?
Jak nejlépe ochrán…it své úspory?
Jak funguje sociální pojištění a máme na ně ve stáří spoléhat?
Jak by se mělo nejlépe financovat zdravotnictví? A školství?
Jaká je cena za sociální stát?
Je kultura zboží?
Co se to děje v Řecku a jaká je budoucnost eurozóny?
Do jaké míry ovlivňuje korupce státní rozpočet?
atd., atp…

Ekonom Pavel Kohout nám ve své knize nabízí vhled do těchto i jiných problémů. Opírá se při tom o svou širokou erudici a publicistický talent a odpovídá na otázky, které mu v zastoupení laiků klade jiný Pavel Kohout , spisovatel a dramatik. Jejich dialog, publikovaný na pokračování na stránkách Lidových novin od října 2010 do září 2011, představuje svéráznou učebnici ekonomického myšlení. Nenabízí sice žádný systematický přehled pojmů a nevyžaduje žádné nudné biflování pouček a zákonů, za to však poskytuje hlubší porozumění ekonomickým silám, jimiž jsme zmítáni.

16 barevných ilustrací Miroslava Huptycha

Vydání první Kohout se ptá Kohouta.

V dobách krize vystupují do popředí ekonomické a finanční otázky, které v jiných dobách většinu občanů zajímají mnohem méně a k jejichž posouzení je třeba mít alespoň ele…mentární ekonomické znalosti:
Proč a jak vlastně k finančním krizím dochází? Jsou nevyhnutelné?
Jak nejlépe ochránit své úspory?
Jak funguje sociální pojištění a máme na ně ve stáří spoléhat?
Jak by se mělo nejlépe financovat zdravotnictví? A školství?
Jaká je cena za sociální stát?
Je kultura zboží?
Co se to děje v Řecku a jaká je budoucnost eurozóny?
Do jaké míry ovlivňuje korupce státní rozpočet?
atd., atp…

Ekonom Pavel Kohout nám ve své knize nabízí vhled do těchto i jiných problémů. Opírá se při tom o svou širokou erudici a publicistický talent a odpovídá na otázky, které mu v zastoupení laiků klade jiný Pavel Kohout , spisovatel a dramatik. Jejich dialog, publikovaný na pokračování na stránkách Lidových novin od října 2010 do září 2011, představuje svéráznou učebnici ekonomického myšlení. Nenabízí sice žádný systematický přehled pojmů a nevyžaduje žádné nudné biflování pouček a zákonů, za to však poskytuje hlubší porozumění ekonomickým silám, jimiž jsme zmítáni.

16 barevných ilustrací Miroslava Huptycha

Vydání první

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	179, [16] obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087053656
ISBN:	9788087053652
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Příbram
Vystaveno:	30. 4. 2023 17:22
Číslo položky:	544213

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora