Gyula Hernádi
Drakula

1987 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Dej tohto románu sa začne odvíjať ako v hociktorom inom príbehu o manželskom trojuholníku, no čoskoro v ňom nastáva šokujúci obraz a zdanlivo všedný príbeh sa nečakane mení na prekvapujúci horror a uvádza čitateľa do zvláštneho bizarného sveta… Dej tohto románu sa začne odvíjať ako v hociktorom inom príbehu o manželskom trojuholníku, no čoskoro v ňom nastáva šokujúci obraz a zdanlivo všedný príbeh sa nečakane mení na prekvapujúci horror a uv…ádza čitateľa do zvláštneho bizarného sveta…

s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	225
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Marta Lešná
Edice:	Tvorba národov
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	11. 10. 2024 18:3
Číslo položky:	1025964

O autorovi

Gyula Hernádi

Narodil se 23. srpna 1926 v Rusovcích na jižním Slovensku. Koncem druhé světové války byl odveden na frontu, roku 1945 se dostal do ruského zajetí, do vlasti se vrátil 1947. V rámci vysokoškolských studií se věnoval mj. medicíně a ekonomii, později pracoval jako úředník. 1979–1983 byl hlavním dramaturgem divadla Népszínház v Budapešti, 1983–1985 se stal uměleckým vedoucím slavného divadla Józsefa Katony v Kecskemétu. 1991 patřil k zakladatelům Nezávislého svazu maďarských spisovatelů, jehož se stal předsedou. Od roku 1992 byl členem Maďarské umělecké akademie. Svou literární dráhu zahájil roku 1955 básněmi, proslavil se však jako prozaik, především sbírkou novel zpracovávající zážitky z ruského zajetí a románem Péntek lépcsőin . V tvorbě Hernádiho můžeme sledovat posun od determinismu a existencialismu přes groteskní vidění světa a historicko-politické paraboly až k prvkům hororu a utopie. Širokému publiku se stal známým rovněž jako autor filmových scénářů pro režiséra Miklóse Jancsó, s nímž spolupracoval od šedesátých let. Napsal na čtyřicet scénářů. Za svou literární činnost získal mj. Cenu Attily Józsefa a Lajose Kossutha , roku 1996 obdržel vyznamenání Střední kříž Maďarské republiky.

Více od autora