Zdeněk Peška
Dokumenty k ústavním dějinám československým 1938-1946

Zdeněk Peška

Zdeněk Peška byl český univerzitní profesor, odborník na ústavní právo. Coby člen odbojové organizace Politické ústředí byl v roce 1939 zatčen a odsouzen k patnácti letům vězení. Na podzim 1945 byl zvolen poslancem Prozatímního národního shromáždění, kde se rovněž věnoval ústavním otázkám. V politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. byl odsouzen k trestu žaláře na dvacet pět let. Zdeněk Peška se narodil 9. května 1900 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici vystudoval práva na Karlově univerzitě a na vysokých školách ve Štrasburku, v Paříži a v Londýně. Ve svých 26 letech byl jmenován docentem, v roce 1929 mimořádným a roku 1934 řádným profesorem v oboru všeobecné a československé ústavní právo na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1936–1937 zde byl navíc děkanem. Soustavně se věnoval především zkoumání ústavních systémů. V roce 1935 publikoval rozsáhlou dvoudílnou práci Československá ústava a zákony s ní souvislé, byl autorem vysokoškolských učebnic a publikoval v řadě odborných časopisů, např. Právníku, Právném obzoru, Revue de droit public et de la science politique a dalších. Soustředil se i na otázku národnostních menšin, zajímal se o politickou filozofii či ústavní uspořádání USA. Stal se členem Československé sociálně demokratické strany dělnické, kde vedl Sdružení sociálně demokratických právníků. Dále byl členem Učené společnosti Šafárikovy, American Political Science nebo Associacion Société de legislation comparée. Po vzniku samostatného Slovenského státu byl nucen z Bratislavy odejít. Nejdříve krátce vyučoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poté na české technice v Praze. Zde se prostřednictvím historika a archiváře Vladimíra Klecandy zapojil do činnosti odbojové organizace Politické ústředí , sdružující vrcholné představitele pěti prvorepublikových demokratických po...