Knihy
Detektivky
České detektivky
Viktorín Šulc
Doktore, vražda, jedeme!

Viktorín Šulc, Karel Vomáčka
Doktore, vražda, jedeme! : deník policejní, deník výjezdový

2021 | Nakladatelství Uniforma

Publikace Doktore, vražda, jedeme! Deník policejní, deník výjezdový je druhým, doplněným vydáním původní knihy Doktore, vražda, jedeme! z roku 1995. Přináší osobní zkušenosti policejního lékaře pplk. MUDr. Karla Vomáčky z ohledání velkého počtu obětí vražd, sebevrahů a podezřelých úmrtí, k nimž došlo na území Hlavního… města Prahy a Středočeského kraje v letech 1978–1994. Literární spolupracovník Viktorín Šulc knihu doplnil o nové informace k některým případům a o předmluvu a epilog, obsahující vzpomínku na pplk. MUDr. Karla Vomáčku, který vzhledem ke svému povolání musel být mezi prvními na místě lidských tragédií. Unikátní je forma deníku, zachycující jednotlivé případy, na kterých Karel Vomáčka pracoval jako člen výjezdové skupiny, tzv. mordparty, zabývající se případy vražd, sebevražd a podezřelých úmrtí, což je v současné době předmětem činnosti prvního oddělení.

Populární a přitom zcela autentickou formou vypráví pplk. MUDr. Vomáčka o okamžicích, kdy vznikaly kriminální kauzy, hýbající ve své době celou republikou: Případ silvestrovského zběha/Případ spartakiádního škrtiče/Případ vraždícího policisty/Případ třešinkového vraha — a o spoustu dalších známých trestných činů podle § 219 se ve svých vzpomínkách podělí se čtenářem muž, který ošetřoval odsouzené na smrt – Olgu Hepnarovou, dívku, která v roce 1973 usmrtila autem 8 lidí a pětinásobného vraha Ladislava Hojera! Publikace Doktore, vražda, jedeme! Deník policejní, deník výjezdový je druhým, doplněným vydáním původní knihy Doktore, vražda, jedeme! z roku 1995. Přináší osobní zkušenosti policejního lékaře pplk.… MUDr. Karla Vomáčky z ohledání velkého počtu obětí vražd, sebevrahů a podezřelých úmrtí, k nimž došlo na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje v letech 1978–1994. Literární spolupracovník Viktorín Šulc knihu doplnil o nové informace k některým případům a o předmluvu a epilog, obsahující vzpomínku na pplk. MUDr. Karla Vomáčku, který vzhledem ke svému povolání musel být mezi prvními na místě lidských tragédií. Unikátní je forma deníku, zachycující jednotlivé případy, na kterých Karel Vomáčka pracoval jako člen výjezdové skupiny, tzv. mordparty, zabývající se případy vražd, sebevražd a podezřelých úmrtí, což je v současné době předmětem činnosti prvního oddělení.

Populární a přitom zcela autentickou formou vypráví pplk. MUDr. Vomáčka o okamžicích, kdy vznikaly kriminální kauzy, hýbající ve své době celou republikou: Případ silvestrovského zběha/Případ spartakiádního škrtiče/Případ vraždícího policisty/Případ třešinkového vraha — a o spoustu dalších známých trestných činů podle § 219 se ve svých vzpomínkách podělí se čtenářem muž, který ošetřoval odsouzené na smrt – Olgu Hepnarovou, dívku, která v roce 1973 usmrtila autem 8 lidí a pětinásobného vraha Ladislava Hojera!

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Stav

Nová

nová

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	168
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090838308
ISBN:	9788090838307
Vydání:	2., doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 10:32
Číslo položky:	985920

O autorech

Viktorín Šulc

Viktorin Šulc byl český architekt a malíř. Byl dědečkem z matčiny strany české filmové kritičky Evy Zaoralové. V letech 1890–1897 absolvoval architekturu na České vysoké škole technické v Praze. Poté krátce působil ve službách města Prahy. V září 1899 nastoupil do funkce profesora na České státní průmyslové škole v Plzni, kde zůstal až do roku 1912. Vypracoval řadu projektů pro Plzeň, širší okolí i vzdálenější místa . S architekty J. Šulou a J. Velflíkem, vypracoval návrh Smetanova domu v Litomyšli, podobně s pražským architektem Richardem Klenkou návrh českého Národního divadla v Brně . V letech 1910–1912 navrhl radnici Slezské Ostravy. Je také autorem radnice v Pacově. Jeho tvorba vycházela z pozdního historismu. Eklekticky uplatňoval tvarosloví renesance, baroka a secese, vždy však s inklinací k historismu a dekorativismu. Po první světové válce v jeho díle převážil nový klasicismus. Byl členem spolku Myslbek a Jednoty umělců výtvarných.

Více od autora