Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Kamil Krofta
Doktor Václav Mitmánek panu tatíkovi milému

Kamil Krofta
Doktor Václav Mitmánek panu tatíkovi milému : listy z let 1533-1553

1931 | Nakladatelství Blahoslavova společnost

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Edice Blahoslavovy společnosti
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2026 11:54
Číslo položky:	1737748

O autorovi

Kamil Krofta

Kamil Krofta byl český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat. Kamil Krofta se narodil v rodině plzeňského advokáta a staročeského politika Josefa Krofty a jeho ženy Marie, rozené Svátkové. Byl třetím z deseti sourozenců. Vystudoval gymnázium v Plzni a v letech 1894–1896 studoval na filozofické fakultě Karlovo–Ferdinandovy univerzity v Plzni. Poté studoval na Institut für Österreichische Geschichtsforschung ve Vídni. Doktorem filozofie byl promován v Praze v roce 1898. O rok později ukončil i vídeňská studia. Po ukončení studií pobýval dva roky na stipendijním pobytu ve Vatikánu, kde připravoval k vydání bohemika – papežské listiny z let 1378–1404. Vynikající výsledky jeho práce byly referencí pro přijetí do pražského Zemského archivu, kde pracoval v období 1901–1911. V roce 1904 byl jmenován dopisujícím členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění a v následujícím roce se habilitoval na pražské české univerzitě. Dne 11. listopadu 1911 byl Kamil Krofta na této univerzitě jmenován mimořádným profesorem rakouských dějin a 29. února 1912 opustil Zemský archiv, aby na univerzitu nastoupil. V roce 1919 byl Kamil Krofta jmenován řádným profesorem československých dějin se zvláštním zřetelem ke Slovensku, ale již 22. března 1920 se stal prvním vyslancem ČSR u Svatého stolce a ve funkci byl do prosince 1921 . V lednu 1922 se stal vyslancem ve Vídni, od roku 1925 v Berlíně. V roce 1927 se vrátil do Československa, kde byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí jako šéf jeho presidia. Byl zástupcem tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a v době jeho nepřítomnosti ministerstvo řídil. Stejně tak zastupoval ministra zahraničí Milana Hodžu poté, co byl Edvard Beneš v roce 1935 zvolen presidentem republiky. V červnu 1936 odešel do důchodu. Po svém zvolení presidentem zprostil E...

Více od autora