Zoologická zahrada v Liberci je nejstarší zoologická zahrada v České republice. V jejím 13 hektarovém areálu je chováno více než 170 druhů zvířat. V zatím nejúspěšnějším roce 1989 ji navštívilo přes 460 000 osob. Mezi jejími největšími lákadly jsou bílí tygři a lachtani. Prvním krokem k založení budoucí zoologické zahrady byla činnost tehdejšího Ornitologického spolku pro severní Čechy . Jeho členové založili nejprve 2. července 1895 Geflügelpark a později také voliéru v městském parku přístupnou veřejnosti . Dalším rozšířením tohoto areálu bylo vysazení labutí na nedalekém Jezírku a zřízení ohrady pro srnčí zvěř na blízké louce. Centrem areálu se stal dřevěný domek v tyrolském slohu, zvaný Čapí hnízdo, přenesený sem stavitelem Alfredem Hübnerem z Německo-české výstavy roku 1907. Kolem něj se areál postupně rozrůstal, až se začalo uvažovat o jeho přeměně v malou zoologickou zahradu. Tato snaha ztroskotala v průběhu první světové války na nedostatku finančních prostředků. Po skončení války a vzniku Československa se tehdejší liberecký německý magistrát snažil zachovat věhlas svého města. Z tohoto důvodu také město pojalo návrh profesora průmyslové školy Fritze Wellera a odborného učitele Ericha Sluwy na zřízení zahrady za otázku své prestiže. Pro realizaci záměru byl ustaven spolek Tiergarten a ten na podzim roku 1919 zoologickou zahradu také otevřel. Jejím ředitelem se stal právě Erich Sluwa, který ji vedl až do června roku 1945. Avšak mezi válkami byla liberecká zahrada téměř neznámá a od otevření pražské ZOO v roce 1931 byla takřka v izolaci. Přes snahu svého ředitele se v této době příliš nerozšiřovala. V letech 1939–1945 chovala zahrada zhruba 500 zvířat 134 druhů: lvy berberské, kalifornské lachtany, hnědé a malajské medvědy a papoušky ara hyacintové. Zahrada však měla spíše charakter zvěřince – měla příliš malou plochu, nešťastné uspořádání a mnohé druhy byly vystavovány jen v létě a na ...