Zdeněk Vavřík, Marco Polo
Dobrodružství Marca Pola : Podle jeho Milionu

1957 | Státní nakladatelství dětské knihy SNDK

Nové zpracování proslulého středověkého cestopisu "Milion" - vyprávění benátského kupce Marca Pola. Zdeněk Vavřík, vytříbeným jazykem seznamuje naše děti v sedmi obsáhlých kapitolách s velikými, objevnýmicestamimladéhoBenátčana,který poznává nové země a život lidi na Dalekém Východě ve XIII. století. Z celého vyprávění…, plného neuvěřitelných dobrodružství, vyniká statečnost a nesmírná odvaha mladičkého Marca Pola, který nikdynezklamal anezradilvtěžkostech, a neuhnul od pravdy ani tehdy, když mu nikdo nechtěl uvěřit. Bohaté a výstižné ilustrace J. Nováka doplňují krásu knihy. Nové zpracování proslulého středověkého cestopisu "Milion" - vyprávění benátského kupce Marca Pola. Zdeněk Vavřík, vytříbeným jazykem seznamuje naše děti v sedmi obsáhlých kapitolách s velikými, objev…nýmicestamimladéhoBenátčana,který poznává nové země a život lidi na Dalekém Východě ve XIII. století. Z celého vyprávění, plného neuvěřitelných dobrodružství, vyniká statečnost a nesmírná odvaha mladičkého Marca Pola, který nikdynezklamal anezradilvtěžkostech, a neuhnul od pravdy ani tehdy, když mu nikdo nechtěl uvěřit. Bohaté a výstižné ilustrace J. Nováka doplňují krásu knihy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	329 s., [16] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Novák
Vydání:	5. vyd., (V SNDK 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2024 12:34
Číslo položky:	1037309

O autorech

Marco Polo

Marco Polo byl benátský kupec a cestovatel, který se proslavil svými cestami po Číně, zaznamenanými v knize Il Milione . Byl prvním Evropanem, který podrobněji popsal východní Asii. Je po něm pojmenován kráter Marco Polo na přivrácené straně Měsíce. Marco se narodil v benátské kupecké rodině. Jeho otec Niccolo a strýc Matteo podnikli už v letech 1255–1269 dlouhou cestu do nitra Asie , na které dospěli až k mongolskému chánovi Kublajovi do Pekingu. Po mnoha letech se vrátili přes přístav Akkon do Benátek s Kublajovým poselstvím pro papeže Řehoře X. Velký chán, jehož matka byla nestoriánkou, si přál, aby papež vyslal do jeho říše stovky křesťanských kněží. Roku 1271 se bratři vypravili na cestu. Tentokrát je doprovázeli dva křesťanští duchovní, kteří se však zalekli obtížného putování a z Arménie se vrátili domů. Z Arménie putovali Polové na jih, přes západní Ílchanát do Bagdádu, Basry a Hormuzu, který byl důležitým obchodním přístavem v jihovýchodním cípu Perského zálivu. Sem přijížděli kupci z Indie s kořením, drahými kameny a perlami, hedvábnými látkami a slonovinou, které místní obchodníci prodávali do mnoha dalších zemí. Polové chtěli odsud plout do Číny, ale svůj úmysl neznámo proč změnili. Vydali se po souši na sever, vyprahlými oblastmi východní Persie, kde dlouhé dny neviděli živého tvora a jejich cesta byla lemována kostrami zvířat i lidí. Severním Afghánistánem přes pohoří Pamír a Turkestán pak dorazili na okraj největší asijské pouště Gobi a s karavanou se pustili přes ni. Cílem jejich cesty byl opět Peking, od roku 1264 sídlo velkého mongolského chána. Kublaj je přijal s velkými poctami. Nejvíce si oblíbil mladého Marka a během sedmnácti let, které tu pobýval, mu svěřoval různé úřady. Například ho na tři roky zmocnil správou města a okresu Jang-čou v jižní Číně. Na cestách z titul...

Více od autora

Zdeněk Vavřík

Zdeněk Vavřík byl český knihovník, básník, prozaik a dramatik, rovněž autor knih pro děti a mládež. Pocházel z učitelské rodiny. Po maturitě roku 1925 na gymnáziu v Ostravě začal studovat práva, ale roku 1928 přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval roku 1932. Zároveň vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze a pak pracoval jako knihovník v Ostravě, Opavě a v Pardubicích. Od roku 1941 byl dramaturgem činohry pardubického Východočeského divadla. Roku 1944 byl totálně nasazen v továrně na výbušniny Explosia v Semtíně. Po skončení války se k práci knihovníka v Pardubicích vrátil a vykonával jí až do roku 1955. Pak byl až do své smrti redaktorem Literárních novin. Debutoval roku 1919 fejetonem v Ostravském večerníku. V různých novinách a časopisech publikoval své verše a divadelní i literární kritiky. Již od studentských let se aktivně účastnil kulturního života a pokračoval v tom ve všech svých působištích. Jeho první vydanou knihou byla roku 1929 sbírka teskných básní Elegie, napsaná pod vlivem teorie čisté poezie Henryho Brémonda a zaměřená na zvukové hodnoty slov. Později se věnoval se také milostným veršům i aktuální politické situaci . Většího ocenění se dočkaly jeho práce pro mládež, založené na adaptacích starších předloh. Bohaté zkušenosti z vlastní profese promítl do úvah soustředěných v Knihovníkově zápisníku, vycházejícím v letech 1940–1942. Psal také divadelní i rozhlasové hry. Jeho dílo doplňuje novinářská činnost a překlady z francouzštiny.

Více od autora