Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Romano Guardini
Dobro, svědomí a soustřeďování

Romano Guardini
Dobro, svědomí a soustřeďování

1999 | Nakladatelství Vyšehrad

Dobro zosobňuje absolutně vznešenou definitivní platnost, která jakémukoli jednání může vtisknout charakter nepodmíněnosti, přesahující každý jednotlivý účel. Ve své plnosti a síle se projevuje pouze v samotném živém Bohu. Toto Boží dobro je v permanentním spojení s každou lidskou bytostí prostřednictvím svědomí. Výzva… všeobjímajícího božského dobra, aby bylo činěno v rámci neustálých životních situací. Nekonečný život chce mravním činem získat pozemskou podobu. Svědomí vyjadřuje věčný požadavek Boha na konání dobra, čímž zprostředkovává vstup věčnosti do lidské časovosti. V každém lidském nitru na svědomí působí Boží vůle! Tento základní princip svědomí však není předem dán, neboť se utváří procesem vnitřního zrání a vnější zkušeností. Dobro zosobňuje absolutně vznešenou definitivní platnost, která jakémukoli jednání může vtisknout charakter nepodmíněnosti, přesahující každý jednotlivý účel. Ve své plnosti a síle se projevuje pouze …v samotném živém Bohu. Toto Boží dobro je v permanentním spojení s každou lidskou bytostí prostřednictvím svědomí. Výzva všeobjímajícího božského dobra, aby bylo činěno v rámci neustálých životních situací. Nekonečný život chce mravním činem získat pozemskou podobu. Svědomí vyjadřuje věčný požadavek Boha na konání dobra, čímž zprostředkovává vstup věčnosti do lidské časovosti. V každém lidském nitru na svědomí působí Boží vůle! Tento základní princip svědomí však není předem dán, neboť se utváří procesem vnitřního zrání a vnější zkušeností.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	63
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070213280
ISBN:	9788070213285
Překladatel:	František Václav Lobkowicz
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Logos
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 11. 2020 10:7
Číslo položky:	132618

O autorovi

Romano Guardini

Romano Guardini byl německý filosof a katolický teolog. Po dvou semestrech studia chemie v Tübingenu a třech semestrech ekonomie v Mnichově a Berlíně se Romano Guardini rozhodl stát se katolickým knězem. Spolu se svým přítelem Karlem Neundörferem začal již v této době vytvářet vlastní nauku o rozporu. Svá teologická studia absolvoval ve Freiburgu im Breisgau a Tübingen. Roku 1910 byl vysvěcen v Mohuči na kněze a nakrátko působil v pastoraci. Poté se vrátil do Freiburgu, kde promoval u Engelberta Krebse; doktorský titul získal roku 1915 prací o Bonaventurovi, o sedm let později v Bonnu habilitoval opět prací o Bonaventurovi; během této doby pastoračně působil mezi studenty. Roku 1923 získal katedru filozofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně, kde zůstal až do roku 1939, kdy musel kvůli nacistické vládě odejít. Po roce 1945 přednášel opět v Berlíně, od roku 1948 v Mnichově. Toto své učitelské působení zakončil roku 1962. Zbytek svého života byl dosti nemocný a neúčastnil se tak ani práce v liturgické komisi Druhého vatikánského koncilu. Guardiniho osoba je spjata s hnutím mládeže po 1. světové válce. Práce v prostředí mladých studentů dala vzejít Guardiniho originálnímu znovuobjevení smyslu pro znamení a symboly, které měly dalekosáhlý vliv na vývoj katolické liturgiky a liturgie ve 20. století. Obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie je z velké části právě spojena s Guardiniho osobou. V meziválečném období Guardini studuje klíčové osobnosti filozofie náboženství a evropské kultury; Guardini je autorem interpretací, v nichž se snaží vyložit významná díla evropských myslitelů . Především se však Guardini řadí k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. století, především v oblastech liturgie, filozofie náboženství, pedagogiky a ekumenismu. Od roku 1970 se udě...

Více od autora