Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jan Herben
Do třetího i čtvrtého pokolení

Jan Herben
Do třetího i čtvrtého pokolení

1919 | Nakladatelství Emil Šolc

V kronice, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání. Soustřeďuje se hlavně na rub získávání svobod: na rozvrat pospolitosti, úpadek obcí i rodin. „Všeobecná volnost převráti…la se ve všeobecnou bezhlavost," komentuje důsledky roku 1848 pro venkov. Postupný rozvrat demonstruje na čtyřech generacích selské rodiny Hrabců, a to od nejstaršího příslušníka, panského drába a později bezohledného utiskovatele lidu až k národně buditelskému úsilí jeho pravnuka. Zachycuje zároveň i vliv významných dějinných událostí na život a myšlení venkovského lidu hanáckého Slovácka, kde se děj odehrává. Biblický výrok o tom, že hříchy otců se mstí ještě na čtvrtém pokolení, dává autorově kritičnosti vůči jednomu století pak rozměr mnohem širší. V kronice, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání. …Soustřeďuje se hlavně na rub získávání svobod: na rozvrat pospolitosti, úpadek obcí i rodin. „Všeobecná volnost převrátila se ve všeobecnou bezhlavost," komentuje důsledky roku 1848 pro venkov. Postupný rozvrat demonstruje na čtyřech generacích selské rodiny Hrabců, a to od nejstaršího příslušníka, panského drába a později bezohledného utiskovatele lidu až k národně buditelskému úsilí jeho pravnuka. Zachycuje zároveň i vliv významných dějinných událostí na život a myšlení venkovského lidu hanáckého Slovácka, kde se děj odehrává. Biblický výrok o tom, že hříchy otců se mstí ještě na čtvrtém pokolení, dává autorově kritičnosti vůči jednomu století pak rozměr mnohem širší.

Součástí souboru:

Do třetího i čtvrtého pokolení (10 svazků)

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, odřené desky, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, zašlé desky, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	574
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Jana Herbena : Práce belletristické, literární, dějepisné a politické
Vydání:	Konečné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2024 13:51
Číslo položky:	806042

O autorovi

Jan Herben

Jan Herben byl český a československý politik, novinář, spisovatel a historik. Jan Herben se narodil jako jeden z pěti dětí Vavřince Herbena a jeho manželky Alžběty, rozené Slampové. Tři jejich děti se nedožily dospělého věku a zůstali jen bratři Jan a Václav. Předkové z otcovy strany přišli ze Slovenska a původně se jmenovali Hrebeňovi. Vavřinec Herben se narodil v Morkůvkách, byl muzikant, zpěvák a s Alžbětou pracovali jako námezdní síly u sedláků. Až později se Vavřinec stal správcem panského velkostatku v Čejči a hajným. Matčini rodiče Matěj a Kateřina Slampovi sloužili na faře ve Velkých Pavlovicích a později si koupili domek v Brumovicích. Jejich jediná dcera Alžběta sloužila v panském domě v Čejči. Jan studoval na brněnském gymnáziu na nynější třídě Kpt. Jaroše, kde byl žákem etnografa Františka Bartoše a historika Václava Royta . Zde v roce 1878 maturoval. Rodina z něho chtěla mít kněze, ale Herben místo toho na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze v letech 1878–1883 absolvoval historii, zeměpis a češtinu. Byl žákem Václava Tomka, Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Martina Hattaly, Jana Gebauera, Antonína Gindelyho, Josefa Emlera, Johanna Kelleho, Jana Palackého, Josefa Durdíka aj. Velký vliv na něj měl Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1892 se oženil s Bronislavou Foustkovou, příležitostnou spisovatelkou. 27. září 1899 v Praze vystoupil z římskokatolické církve a konvertoval k protestantismu. V letech 1885–1886 byl novinářem Národních listů. Julius Grégr ho však propustil za podporu odpůrců tzv. Rukopisů. Na Vánoce 1886 založil čtrnáctideník Čas, list realistů , který měl sice málo čtenářů, ale byl poměrně vlivný. V roce 1889 se Čas přeměnil na týdeník. V letech 1894–1906 byl vlastníkem Času, který dotoval z vlastních prostředků. Od roku 1895 vycházela Knihovnička Času a od roku 1896 beletristická příloha Besedy Času...

Více od autora