Eugen Strouhal
Do srdce mauretánské Sahary

1974 | Nakladatelství Vyšehrad

Účast na vědecké expedici do nitra Mauretánie umožnila autorovi blíže poznat zemi s bohatou historií a zajímavou i dnešním životem. Autor - antropolog a archeolog - poutavě vypráví o přírodních podmínkách země, pestrémetnickém složení jejích obyvatel, o sociálních a kulturních poměrech aj. V Mauretánii vidí zemi budouc…nosti, i kdy ž si je plně vědom mnoha problémů, s nimiž se tato mladá africká republika musí vypořádat. Účast na vědecké expedici do nitra Mauretánie umožnila autorovi blíže poznat zemi s bohatou historií a zajímavou i dnešním životem. Autor - antropolog a archeolog - poutavě vypráví o přírodních podmín…kách země, pestrémetnickém složení jejích obyvatel, o sociálních a kulturních poměrech aj. V Mauretánii vidí zemi budoucnosti, i kdy ž si je plně vědom mnoha problémů, s nimiž se tato mladá africká republika musí vypořádat.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	118
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 6. 2025 9:24
Číslo položky:	1260227

O autorovi

Eugen Strouhal

Eugen Strouhal , v běžném životě a v publikacích užíval jméno Evžen Strouhal, byl významný český antropolog, archeolog, lékař a muzejník, který přispěl k založení vědního oboru paleopatologie. Zabýval se především výzkumem starého Egypta. Působil v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy , následně v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a později také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Hlásil se ke katolickému vyznání a prosazoval ekumenický přístup. Eugen Strouhal se narodil v Praze do vědecké rodiny. Oba jeho rodiče byli lékaři. Dědeček, Vincenc Strouhal, patřil mezi kapacitu v oblasti experimentální fyziky, jeho biografii věnoval i jednu ze svých posledních knih Profesor Čeněk Strouhal, zakladatel české experimentální fyziky. V roce 1956 vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze Fakultu všeobecného lékařství a o tři roky později Filozoficko-historickou fakultu. Od roku 1956 do roku 1957 působil jako lékař ve Františkových Lázních. Následně roku 1957 nastoupil jako odborný asistent do Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil do roku 1960. Zde započala jeho pedagogická činnost, která zaznamenala u studentů velkou popularitu. Poté krátce působil na lůžkovém oddělení Výzkumného ústavu endokrinologickém v Praze-Motole. Od roku 1961 se stal členem Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do roku 1968. V těchto letech také učil antropologii a archeologii zahraniční studenty v angličtině a francouzštině na Univerzitě 17. listopadu. Vzhledem k událostem Pražského jara roku 1968 byl pro udržení se na Karlově univerzitě nucen vstoupit do Komunistické strany Československé. To odmítl a rozhodl se pro zaměstnání v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, kde mu bylo umožněno v započaté práci pokračovat. Zde působil j...

Více od autora