Josef Uher, Josef Chaloupka
Do Grónska : (poslední práce Uhrova)

1929 | Nakladatelství Josef Hladký

Šestý soukromý tisk vydal pro účastníky druhé schůzky moravských bibliofilů a exlibristů v Kroměříži dvanáctého května 1929 Josef Hladký Šestý soukromý tisk vydal pro účastníky druhé schůzky moravských bibliofilů a exlibristů v Kroměříži dvanáctého května 1929 Josef Hladký

s kódem POETLE: 127 Kč

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	160 nečíslovaých exemplářů, tištěno na Losínském papíře, v úpravě Jana Šembery
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	[4]
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Soukromé tisky Josefa Hladkého
Vydáno v:	V Hranicích
Vystaveno:	29. 8. 2024 8:47
Číslo položky:	957541

O autorech

Josef Chaloupka

Josef Chaloupka byl český básník a novinář. V roce 1917 vystudoval v Brně učitelský ústav. Po maturitě byl odveden do armády, narukoval na ruskou frontu, kde byl zraněn. Po skončení první světové války začal učit, nejdříve v Měníně u Brna, od roku 1920 až do své předčasné smrti na Rodinné škole sdružení Vesna v Brně. Zemřel na otravu svítiplynem. Od roku 1946 nese jeho jméno královopolská ulice, v níž v roce 1927 bydlel . V roce 1920, kdy vyšla jeho básnická prvotina Vzplanutí, vstoupil do brněnské Literární skupiny. Její autoři, soustředění kolem časopisu Host, se hlásili většinou k expresionismu. Po rozpadu uskupení v polovině dvacátých let, se stal členem Moravského kola spisovatelů. Spolupracoval rovněž s brněnskými časopisy a novinami. V jeho poezii lze nalézt odraz soudobé proletářské poezie, stopy impresionismu Antonína Sovy i vliv jeho generačního vrstevníka Jiřího Wolkera. Ve svých básnických sbírkách se projevuje jako čistý a upřímný lyrik, lidsky pravdivý. Jeho verše vycházejí z okouzlení okamžikem, pocitu životní tíhy, objevují se i metafyzické úvahy o smyslu života.

Více od autora

Josef Uher

Josef Uher byl český učitel a spisovatel. Byl výrazným představitelem bosácké literatury. Narodil se jako nejstarší syn v rodině chudého domkáře - tkalce. Jediným rodinným majetkem byla kráva, kterou Josef chodil pást; doma též vypomáhal s prací otci. Od roku 1893 chodil pěšky do měšťanky v Tišnově. Po ukončení školy se rozhodl stát se učitelem, aby mohl uniknout z neradostných domácích poměrů. Byl přijat na Učitelský ústav v Brně. Hudbě jej tu učil Leoš Janáček, literaturu bratři Mrštíkové, výtvarnou tvorbu Max Švabinský. Během studií trpěl hladem a nedostatkem, i když si přivydělával básničkami posílaných do moravských časopisů. Po studiích, v jeho 19 letech, se u něj při vojenském cvičení poprvé projevily první příznaky tuberkulózy, chrlení krve. Začal učit na různých místech Brněnska, v říjnu 1900 Židenice, 1901-1903 Babice u Rosic, 1903 Ostrovačice, 1904 Padochov u Oslavan, 1905 Vranov u Brna. Pak onemocněl, na vlastní žádost byl dán na roční dočasný odpočinek. Byl živ jen z honorářů a malé státní podpory. Předčasně ve svých 28 letech, i přes snahu se léčit, zemřel. Pochován je v Brně. Nestačil tak rozvinout své nadání, které se projevilo v povídkové tvorbě. Povídky o vyděděncích společnosti byly ovlivněny steskem nad životem zmařeným chorobou a bídou .

Více od autora