Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Zdeněk Svěrák
Dlouhý, Široký a a Krátkozraký

Zdeněk Svěrák: Dlouhý, Široký a a Krátkozraký

Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jára da Cimrman
Dlouhý, Široký a a Krátkozraký : (pohádka, která u dětí propadla) - 7

1992 | Nakladatelství Paseka

Pohádka, která u dětí propadla. Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hr…y tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe. Pohádka, která u dětí propadla. Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé čás…ti pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 271 Kč

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~459 Kč~~ 419 Kč
Stav Velmi dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop	~~429 Kč~~ 399 Kč
Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~399 Kč~~ 339 Kč
Stav Dobrý lehce zašlá obálka, obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~359 Kč~~ 329 Kč
Stav Dobrý flíčky, knižní blok jednoho svazku se lehce odlepuje od obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	3 999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085192268
ISBN:	9788085192261
Ilustrátor:	Jaroslav Weigel
Editor:	L Smoljak
Edice:	Divadlo Járy Cimrmana
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 9:33
Číslo položky:	1112130

O autorech

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Po studiu na gymnáziu a Vysoké škole pedagogické, kterou dokončil roku 1958, odešel společně se svou budoucí manželkou učit do severozápadních Čech, nejprve do Měcholup a poté do Žatce. Po čtyřech letech ale pedagogickou dráhu opustil a začal pracovat v Československém rozhlase. Zde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž vznikla postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje. Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající odkaz Járy Cimrmana. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších třinácti se pak spoluautorsky podílel spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech hrách divadla také Svěrák hraje. Se Smoljakem začali posléze psát i filmové scénáře a v natočených filmech se pak obvykle jako herci také objevovali. Některé scénáře, například pro filmy Vrchní, prchni! nebo Tři veteráni, pak psal Svěrák i sám. Během osmdesátých let 20. století spolupracoval Svěrák také s režisérem Vítem Olmerem, v jehož několika filmech rovněž hrál. Na začátku devadesátých let téhož století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1996. Od roku 1994 spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Vedle dramat a filmových scénářů píše též písňové texty, které také zpívá, dále je pisatelem pohádek a povídek. Je tak autorem tří povídkových knih nazvaných Povídky, Nové povídky a Po strništi bos. Připravil též televizní večerníček Radovanovy radovánky. Za své dílo získal několik ocenění a to nejen v České republice, ale také v zahraničí. Svěrák se narodil do rodiny Františka Svěráka,[1...

Více od autora

Ladislav Smoljak

Ladislav Smoljak byl český filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a herec, čelní postava Divadla Járy Cimrmana. Původní profesí byl učitel a pracoval také jako redaktor. Od konce 60. let spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem, se kterým psal divadelní hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi a scénáře filmových komedií. Narodil se 9. prosince 1931 v Praze. Jeho rodina z otcovy strany pocházela z Podkarpatské Rusi. Poté, co v roce 1952 odmaturoval na gymnáziu a nebyl přijat ke studiu divadelní režie na DAMU, vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické. Stal se asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity a byl i středoškolským profesorem na gymnáziu v Brandýse nad Labem. V 60. letech 20. století se stal redaktorem Mladého světa a během působení v jeho redakci se podílel na založení čtenářské ankety Zlatý slavík. Později pracoval jako nakladatelský redaktor Mladé fronty, v 70. letech se stal scenáristou Filmového studia Barrandov. Společně se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem založili Divadlo Járy Cimrmana. Se Zdeňkem Svěrákem psali pro toto divadlo i „jeho“ hry a společně se také autorsky a herecky podíleli na řadě celovečerních filmů, z nichž některé Smoljak i režíroval. Vedle Divadla Járy Cimrmana byl činný také ve Studiu Láďa Ladislava Smoljaka . Pro toto uskupení napsal několik her . V počátcích jeho kariéry si ho lidé pletli se zpěvákem Petrem Spáleným. Smoljak doufal, že jednou nastane situace, kdy se budou lidé domnívat, že se setkali se Smoljakem a on to ve skutečnosti bude Petr Spálený. Sledoval politickou scénu a často se k ní vyjadřoval. Před sametovou revolucí nacházeli diváci v jeho divadelních hrách politické paralely, které také přispěly k jejich popularitě, ačkoliv se vyhýbal prvoplánové politické satiře. To se odrazilo také v přístupu vládnoucího režimu k Divadlu Járy Cimrmana, které...

Více od autora