František Čapka, Josef Unger, Jan Skutil, Hana Dvořáková, Rostislav Vermouzek, Jiří Jaroš
Diváky : z dějin Habrůvky bratří Mrštíků + věnování jednoho z autorů

1987 | Nakladatelství Muzejní a vlastivědná společnost

Historie obce nedaleko Brna. Archeologické nálezy, obec za feudalismu, písemné zprávy, obyvatelé, zemědělství, řemesla. Historie až do roku 1980 Historie obce nedaleko Brna. Archeologické nálezy, obec za feudalismu, písemné zprávy, obyvatelé, zemědělství, řemesla. Historie až do roku 1980

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222, , 45 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	45. svazek ed. 45. svazek ed. Vlastivědná knihovna moravská
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	5. 4. 2023 14:17
Číslo položky:	532597

O autorech

František Čapka

Doc. PhDr. František Čapka, CSc. , vystudoval obor bohemistika-historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Svou učitelskou dráhu započal na brněnských základních a středních školách. V roce 1975 nastoupil jako odborný asistent na katedru dějepisu brněnské Pedagogické fakulty. Zde byl pověřen výukou novějších a nejnovějších československých dějin, úvodu do studia dějepisu, historického semináře a regionálních dějin. V letech 1984−1990 působil jako vedoucí katedry didaktiky dějepisu a regionálních dějin Pedagogické fakulty. Vedle toho vyučoval rovněž na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Od roku 2000 zastává funkci zástupce vedoucího katedry historie na Pedagogické fakultě. Čapkovo vědecké a pedagogické působení je plně spjato s katedrou historie Pedagogické fakulty. V jeho průběhu zastával několik významných funkcí: byl členem vědecké rady fakulty, členem kolegia děkana a krátkou dobu také proděkanem pro vědeckovýzkumnou činnost. Téměř deset let zastával rovněž funkci předsedy odborové organizace na fakultě. Jeho odborný zájem se promítal i do členství v metodických radách jak na úrovni města Brna a kraje, tak i v celostátních radách . V průběhu minulých let byl členem podoborové komise GA ČR, dosud je členem oborové komise FRVŠ. V letech 2003−2008 byl řešitelem dvou grantů GAČR, jejichž výstupem se staly dvě monografie . Od začátku vědecké i pedagogické dráhy se věnoval a dosud věnuje především novějším a nejnovějším československým dějinám a také problematice regionálních dějin. V celé řadě studií se zaměřil na dějiny spolků, korporací a organizací, přičemž v ce...

Více od autora

Josef Unger

Josef Unger je český archeolog, sociokulturní antropolog a kastelolog, profesor Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na život a sídla moravské šlechty, sakrální architekturu a pohřební ritus v období vrcholného a pozdního středověku. V roce 1961 maturoval na Jedenáctileté střední škole na třídě Kpt. Jaroše v Brně, jeho vztah k archeologii se však probouzel již v dětství exkurzemi do Moravského zemského muzea a návštěvou archeologického výzkumu velkomoravského hradiska v Mikulčicích u Hodonína, který prováděl známý archeolog Josef Poulík. V roce 1966 absolvoval studium prehistorie na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a získal titul prom. hist. V roce 1969 získal doktorát obhájením práce Moravská drobná středověká opevnění v období vrcholného feudalismu na katedře prehistorie brněnské univerzity. Kandidátskou disertaci Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. – 15. stol. obhájil roku 1981 na půdě Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Jeho školitelem byl právě Josef Poulík. V roce 1999 si dále zvýšil akademickou kvalifikaci obhájením habilitační práce Hrad Lelekovice ve 14. století. V roce 2004 pak byl Josef Unger jmenován profesorem v oboru antropologie. Po ukončení studií v roce 1966 nastoupil jako samostatný odborný pracovník – archeolog do Regionálního muzea v Mikulově. Zde se podílel na budování archeologické sbírky, tvorbě expozic i výstav a popularizační činnosti. Prováděl také četné záchranné archeologické výzkumy. Jeho územní působnost zahrnovala celý tehdejší okres Břeclav. V roce 1983 byl přijat do Archeologického ústavu ČSAV v Brně jako vědecký pracovník. Náplní jeho činnosti zde bylo mimo vlastního bádání a přednášek pro odbornou i laickou veřejnost posuzování diplomových a doktorských prací z oboru archeologie. V letech 1993–1996 působil Josef Unger jako vědecký pracovník v Ústavu archeologické památkové ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…