Knihy
Divadlo a drama
Divadlo za branou - Tři sestry, Provaz o jednom...

Anton Pavlovič Čechov, Zdeněk Mahler, Josef Topol, Arthur Schnitzler
Divadlo za branou - Tři sestry, Provaz o jednom konci, Zelený papoušek, Hodina lásky

Stav

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	128
Jazyk:
Vystaveno:	17. 1. 2019 19:2
Číslo položky:	51108

O autorech

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov byl ruský dramatik a prozaik. Čechovův otec Pavel Jegorovič pocházel z Voroněžské gubernie. Do Taganrogu přišel v roce 1844 a zprvu pracoval jako kupecký příručí. Roku 1853 se oženil s Jevgenií Jakovlevnou Morozovovou ; o tři roky později se osamostatnil a otevřel si krám se smíšeným zbožím. Čechovovi měli sedm dětí, nejmladší dcera Anna zemřela ve věku dvou let. Všichni sourozenci nastoupili uměleckou, pedagogickou nebo právnickou kariéru. Anton Pavlovič byl v rodině třetí nejstarší. V letech 1868 až 1879 navštěvoval gymnázium v Taganrogu. Studium nebylo příliš úspěšné, Čechov během něj dvakrát propadl: ve 3. třídě z aritmetiky a zeměpisu, v 5. z řečtiny. Roku 1876 Čechovův otec zbankrotoval a uprchl do Moskvy, kam ho postupně následovala celá rodina až na Antona Pavloviče a jeho bratra Ivana, kteří vyjednávali s věřiteli a dokončovali taganrožské gymnázium. Po maturitě roku 1879 odjel Čechov za rodiči do Moskvy, kde na tamní univerzitě vystudoval medicínu. Už za studia se u něj projevily příznaky tuberkulózy. Pak pracoval jako lékař, ovšem od roku 1886 už jen příležitostně a takřka výhradně pro chudou klientelu. Aby si na studiích přivydělal, přispíval od roku 1879 do humoristických časopisů, nejčastěji pod pseudonymem Antoša Čechonte. Psal krátké humoristické povídky či žertovné miniatury, do roku 1886 jich vytvořil kolem šesti set. Od roku 1882 psal také pro petrohradské noviny. Zhruba v roce 1886 začíná nová etapa Čechovovy tvorby, kdy píše prózy s hlubším psychologickým dosahem a ne už výhradně satirické jako dosud. To nalezlo ohlas v udělení Puškinovy prémie Akademií věd roku 1888. Už nemocný v roce 1890 podnikl tříměsíční cestu na Sibiř, aby psal o nucených pracích na vězeňském ostrově Sachalin. Jeho zpráva z cesty popisuje otřesný život vyhnanců v carské říši. Rok nato navštívil Rakousk...

Více od autora

Zdeněk Mahler

Zdeněk Mahler byl český pedagog, spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog. Vyrůstal v rodině kováře a dělníka Karla Mahlera a Marie . Po přestěhování z Vysočiny do Úval a pak do Prahy vyrůstal ve Vysočanech, kde chodil do měšťanské školy. Poté absolvoval pražský Učitelský ústav, ale ještě musel externě složit maturitu na reálném gymnáziu v Karlíně . Dále studoval Filosofickou fakultu UK , kterou ukončil v roce 1952 doktorátem za práci „Boj Julia Fučíka za pravdu o Sovětském svazu“. V době studií pracoval v redakci studentského časopisu Předvoj a od roku 1951 také spolupracoval s Československým rozhlasem. V letech 1951–1953 pracoval jako redaktor v Československém rozhlase ve vzdělávací redakci ; v letech 1953–1955 učil marxismus-leninismus jako asistent na Akademii múzických umění v Praze; v letech 1955–1960 pracoval na ministerstvu školství ČSR jako tajemník ministra Františka Kahudy; tehdy i později byl zároveň také dramaturgem Laterny magiky a podílel se na přípravě její československé účasti na výstavě Expo 58 v Bruselu. Zúčastnil se jednání Generální konference UNESCO, která se konala v indickém Dillí od 5. listopadu do 5. prosince 1956. Od roku 1960 měl svobodné povolání – byl „na volné noze“ a jako spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog pracoval až do své smrti. Věnoval se psaní knih, divadelních her , filmových scénářů a rozhlasových a televizních her. Od roku 1948 byl členem KSČ, v roce 1969 byl ze strany vyloučen. V době sametové revoluce koncem roku 1989 byl aktivní a účastnil se jednání a akcí především v divadelní obci, mezi studenty i jako publicista. Účastnil se tvorby zahraničních filmů, např. Amadea a Dynastie Straussů; následně se těžiště jeho tvo...

Více od autora